Moje články

  • Obrázek uživatele Terda

    O nich se v učebnicích nepíše

    Úvodní poznámka: 

    Vybrat si z vlastních výtvorů ten nejlepší, je zatraceně težká věc, protože všechny mi jsou svým způsobem blízké. Ostatně Skřivánek je kus mýho života, jeho posádka i on sám rostl a měnil se stejně jako jsem se za tu dobu, co se mi plaví v myšlenkách, změnila já. Přesto jsme si nakonec vybrala jeden z těch nesoutěžních. Hlavně proto, že ti dva vojáci o kterých vypráví nějsou jen smyšlenkou. A nebýt jich, štěstí a taky jistých rozhodnutí, tak bych tu nebyla já. Tímto tohle drabble posílám tam nahoru svému prapradědečkovi, jehož deník z války máme pořád doma, a jeho dědečkovi, který se domů do Švédska už sice nevrátil, ale zato tady v Čechách neumřel a oženil se tu. :)

    Drabble: 

    19. století

    Unavený voják se posadil na patník u cesty. Domov nechal za mořem daleko na severu. Zůstal sám v cizí zemi. Vysoko na nebi cvrlikal skřivan a na obzoru se kupily bouřkové mraky. Vzduch voněl blížícím se deštěm. Pomalu se zvadl. Zamířil k blízkému stavení.

    Domů už se nikdy nevrátí...

    1914

    Utábořili se v opuštěném hospodářství. Na ohni si opékali hubenou slepici. Jeden z nich z kapsy vytáhl notýsek v černých deskách. Na koleni, přesto krasopisem do něj zaznamenal další den ve službách císaře pána.

    Jeho zápisky budou dlouhá desetiletí ztracené mezi harampádím na půdě statku, kam se přižení...

    Závěrečná poznámka: 

    drabble na téma: Píši Vám...

  • Obrázek uživatele Terda

    Autorovy počty

    Úvodní poznámka: 

    Toť vše k mému březnovému předsevzetí, že letos nikoho týrat nebudu... Tímto se zmíněným pánům, lodím a dámě velice omlouvám.
    Samozřejmě bez nároku na bodík ;)

    Drabble: 

    Letos jsem byla ve formě. Za pouhopouhých třicet dní jsem stačila zabít šest řadových námořníků, dva kapitány a jednoho kadeta, který se nedožil ani svých třináctých narozenin. Taky jsem jednoho poručíka dohnala k žádosti o převelení, druhýho jsem vystavila krutým praktikám vedoucím k vystřízlivění a jednoho psychicky týrám zcela systematicky s železnou pravidelností. A aby toho nebylo málo, tak se mi letos podařilo potopit jeden dvojpalubník a jedný fregatě jsem oholila stěžně hned několikrát. Sečteno, podtrženo je to slušný seznam křivd, kterých jsem se na vlastních postavách dopustila. Asi bych měla bych zvážit emigraci, aby mi to nevrátily i s úroky.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na vřesovišti

    Úvodní poznámka: 

    Prvotní myšlenka mě přepadla už ráno v asociaci na předchozí téma a vzhledem k tomu, že mi při pohledu na dnešní téma naskočilo zobrazení Spravedlnosti, tak se nenechala jen tak odbýt...
    Takže poslední střípek, tentokrát ze vzdálenější "budoucnosti", který má ale úzký vztah k mým loňským Skřivánkovským drabblatům

    Fandom: 
    Drabble: 

    Setkali se na vřesovišti. Vynořil se mezi skalisky jako duch
    „Proč ses‘ vrátila?“ Uhodil na ni nepřátelsky. V ruce svíral starou mušketu. Patřila jeho otci. Ve tváři měl stejně nepřístupný výraz.
    „Narodila jsem se tady.“
    „Ale k nám nepatříš. Na kabátě máš zlatý prýmky. Jsi jen všivej oficír... Jako oni.“ Kývl směrem, kterým tušil pevnost a jeho obličej ještě ztvrdl. „Měla bys odejít.“
    „Chtěla jsem jen splatit dluh...“
    „Nestojím o tvoji lítost. Odejdi... A neboj se o svý dluhy. Boží mlejny melou. Vrať se na moře, Frances. Z moře s' přišla, pro moře s' nás zradila. Jednou moři i zaplatíš.“

  • Obrázek uživatele Terda

    Volání domova

    Úvodní poznámka: 

    Pro Lejdynku... Bez těch písniček, na který mě nepřímo navedla, by tahle stoslůvka asi nevznikla a tahle mi zněla v uších, když vznikala :)

    Fandom: 
    Drabble: 

    Seděli v rušném lokálu U Zlaté kotvy. Zapíjeli šťastný návrat do přístavu. Kdesi hrály housličky doprovázené harmonikou. Několik námořníků z Altairu halasně zpívalo lodnické odrhovačky. Kouř z dýmek se mísil s ostrou vůní kořalky. Pak se ozvala vážnější melodie. Bubínek vyťukával do rytmu. Frances se ve tváři objevil posmutnělý výraz. Obrátila se na Sullivana.
    „Mohla bych vás požádat o laskavost?“
    Mladík přikývl. Podala mu váček s penězi. Byl to její podíl za potopenou Nemesis.
    „Víte, kde je hostinec U Zubatý? Ptejte se tam po Kathleen Ryanové. Dejte jí to...“
    Odpuštění si tím nekoupí, ale Robovy děti budou mít co jíst.

    Závěrečná poznámka: 

    Odkazuje na loňskou Poslední cestu, Trest a Podmínku...

  • Obrázek uživatele Terda

    On je žena?

    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se mezi Posledním pohledem a Do dna!
    Tak trochu na odlehčení...
    Doufám, že tentokrát už mám slova správně...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Bertrand mlčky pozoroval své spolustolovníky. Zaujal ho nejmladší z trojice poručíků... Pihovatý zrzek toho na rozdíl od svých druhů mnoho nenamluvil. Ani se nepředstavil. Zdálo se, že si hledí jen svého poháru. Přesto Bertrandovi neunikl pichlavý, nepřátelský pohled, který na něj čas od času vrhl.
    „Směl bych znát vaše jméno, monsieur?“ Oslovil ho. Hovor ostatních důstojníků utichl. Zrzek odložil víno a přimhouřil oči. Ve tváři se mu objevil škodolibý úšklebek.
    „Muži se představujou první, pane.“ Opáčil jízlivě a nečekaně vysokým hlasem.
    Bertrand překvapeně zamrkal. Žena? Růže mezi trním... Jen tahle růže nebyla žádná křehká květinka a trny měla zatraceně ostré.

    Závěrečná poznámka: 

    Je pravda, že Bertrand má vyšší hodnost než Frances, takže správně by se měla představit první ona, ale to by se mi nehodilo do krámu, že jo... Takže mi odpusťte tohle nedodržení námořní etikety na účet nebohého zajatce. ;) Jo a taky mi přijde dost zvrácený Frances přirovnávat zrovna k růži... Ale téma je téma

  • Obrázek uživatele Terda

    Křehké příměří

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přitiskla útočníkovi nůž na krk. Bolest v levém rameni nevnímala. Pes přikrčený v koutě ježil srst a temně vrčel.
    „Vy Sullivane!?“ zasyčela. Mladík byl bledší než smrt. Tušila, co se mu honí hlavou. Stačilo jediné slovo a kadet by se houpal na ráhně. Za napadení důstojníka se platilo životem.
    „Co vás, to ksakru popadlo!?“
    „Já... chtěl jsem... pomstít...“ Zasípal. V tom jí to došlo.
    „Ryana? Rebely?“
    S námahou přikývl. Spustila ruku s nožem. Mladík si promnul krk.
    „Vypadněte...“ Sykla. Nepřála mu smrt.
    „Vy mě nenahlásíte?“ Vrhl na ni zmatený pohled.
    „Ne.“ Možná dělá chybu... Možná tím splatí část vlastní viny...

    Závěrečná poznámka: 

    Odkazuje na loňská drabblata...
    Odehrává se někdy během Francesiny první plavby pod Harrisovým velením a Harris se o tomhle incidentu, nikdy oficiálně nedozví. Ale rozhodně tuší...

  • Obrázek uživatele Terda

    Celostátní pátrání

    Úvodní poznámka: 

    Tak ještě jedno nesoutěžní na zvednutí nálady...

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Berte! Bertíku!“
    Nic. Neozve se ani ňafnutí ani capkání tlapek po koberci. Vodítko nespokojeně zacinká.
    „Není v pelíšku?“
    „Tam už jsem se koukala...“
    Taky pod polštáře na gauči, pod lavici v kuchyni, k babičce, ke druhý babičce... Dokonce k bratrovi pod peřinu.
    Zbejvá už jedině ložnice. Jenže peřiny jsou srovnané. Přesto je pro jistotu nadzvednu. Jezevčíci jsou stvoření všemi mastmi mazaná. Náš obzvlášť. Pod máminou není. Zkouším tátovu... Je nějaká těžká.
    „A mám tě, lenochode!“
    Vítězoslavně vytřepávám psa z fusaku. Ještě na mě stačí vrhnout jeden z těch uraženějších pohledů, než ho nemilosrdně připnu na vodítko. Procházce tak snadno neunikne.

  • Obrázek uživatele Terda

    Podzimní rozloučení

    Úvodní poznámka: 

    Předchází loňskému Co oči nevidí... se nikdo nedozví na navazuje na První setkání

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nad přístavem ležela neprostupná clona šedých mraků. Déšť čeřil hladinu. Frances seděla na přístavní hrázi. Hlavu měla svěšenou. Nevnímala studené doteky kapek za krkem a na tvářích ani dorážení střapatého psa. V sevřené pěsti skrývala zmačkaný list papíru. Slova byla jen těžko čitelná. Inkoust se už dávno rozpil. Přesto jí stále zněla v hlavě. Dusila ji jako těžká deka. Chtěla křičet. Ale nemohla. Neviditelná ruka jí svírala krk jakoby ji chtěla uškrtit. Vrhla zamračený pohled ke vzdálené rejdě. Skřivánek bezvládně ležel na hladině. Bez stěžňů. S poraněným bokem. Bez kapitána. A ona mu nemohla pomoci. Už k jeho posádce nepatřila...

  • Obrázek uživatele Terda

    O nich se v učebnicích nepíše

    Úvodní poznámka: 

    Ještě jedno nesoutěžní...

    Drabble: 

    19. století

    Unavený voják se posadil na patník u cesty. Domov nechal za mořem daleko na severu. Zůstal sám v cizí zemi. Vysoko na nebi cvrlikal skřivan a na obzoru se kupily bouřkové mraky. Vzduch voněl blížícím se deštěm. Pomalu se zvadl. Zamířil k blízkému stavení.

    Domů už se nikdy nevrátí...

    1914

    Utábořili se v opuštěném hospodářství. Na ohni si opékali hubenou slepici. Jeden z nich z kapsy vytáhl notýsek v černých deskách. Na koleni, přesto krasopisem do něj zaznamenal další den ve službách císaře pána.

    Jeho zápisky budou dlouhá desetiletí ztracené mezi harampádím na půdě statku, kam se přižení...

    Závěrečná poznámka: 

    Inspirováno vyprávěním prababičky a babičky a deníkem mého pra-pradedečka z let 1914/15...

  • Obrázek uživatele Terda

    Rozkaz a přání

    Úvodní poznámka: 

    Z vážnějšího soudku...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vstoupila do salónu. Harris stál u okna a opíral se o leštěnou hůlku.
    „Tak jste přišla...“ Hlesl a zvolna se otočil. Zestárl. Vlasy měl téměř bílé. Ve tváři se mu rýsovaly hluboké vrásky.
    „Váš dopis mi poslali společně s rozkazy, pane.“
    Unaveně přikývl.
    „Chtěla bych vám poděkovat, pane.“ Za všechno...
    „To není třeba, Doyleová.“ Mávl rukou a kývl hlavou směrem k přístavu. „Hlavně se mi o ni dobře starejte.“

    Skřivánek vyplul ještě toho večera.

    Za půl roku našla ve věstníku u jeho jména malý křížek. To, že zemřel na souchotiny, se dozvěděla od jeho ženy až o dva roky později.

    Závěrečná poznámka: 

    Odehrává se zhruba deset let od Francesina návratu na Skřivánka po dvou letech strávených na pevnině

  • Obrázek uživatele Terda

    Nevítaná návštěva

    Úvodní poznámka: 

    Tentokrát momentka z "budoucnosti". Tom povýší na kapitána a Frances na nějaký čas opouští Skřivánka a velí na šalupě jménem Stella

    Varování: sex (nebo spíš následky), osoby pochybné pověsti, alkohol, hrublé výrazivo na adresu osob něžného pohlaví a to je asi tak všechno

    Fandom: 
    Drabble: 

    Frances vtrhla do pokoje. Stačil jediný pohled, aby pochopila... Víno stékající na zem, džbán s vodou krčící se v koutě. Na posteli se válela změť podušek, polštářů a nahých těl...

    Popadla přístavní holku za rozcuchané pačesy.
    „Vypadni!“ zavrčela. Nemilosrdně ji vystrčila ze dveří bez jediného kousku oblečení. Tom na ni vrhl ublížený pohled dítěte, kterému sebrali oblíbenou hračku.
    „Kdyby tě viděla slečna Betty.“ Zavrtěla hlavou znechuceně a sbírala Tomovy svršky poházené po podlaze.
    „Děvka je to...“ Rozkřikl se jindy mírný Tom. „Dala mi košem...“ Dodal nešťastně.
    „Ani se jí nedivím.“ Ušklíbla se Frances jedovatě a chrstla mu vodu do tváře.

    Závěrečná poznámka: 

    Frances je ozbrojená složka zcela určitě a myslím, že pokoj pochybného podniku se dá považovat za nepřátelské území.

  • Obrázek uživatele Terda

    Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají...

    Úvodní poznámka: 

    Zahanbený druhý pokus bez nároku na bodík, protože si ho nezasloužím...
    Myslím, že strejček Příhoda tu bude ještě dlouho po nás ;)

    Drabble: 

    V lesíku u řeky žil odvážný Střízlík. Sýkorka Modřinka byla jeho ženou. Měla ho ráda a udělala, co mu na očích viděla. I doslechl se jednou Střízlík, že nenasytný Orel z druhé strany řeky si chce lesík zabrat. Rozhodl se tedy, že půjde lesík bránit. Sýkorka mu do ranečku zabalila sušené žížaly pro strýčka Příhodu a Střízlík odletěl. Bránil řeku dlouho a statečně, až si ho všimla Labuť. Střízlík se jí zalíbil. Naparovala před ním peří a pěla ódy na jeho odvahu, až Střízlíka dočista omámila. Zapomněl na Sýkorčinu dobrotu. Zůstal s Labutí a k Sýkorce se už nikdy nevrátil.

    Závěrečná poznámka: 

    Ponaučení: Když budeme na chlapy moc hodný, stejně nám utečou za jinou.
    Střízlík - Horatio Nelson
    Sýkorka Modřinka - Frances Nelsonová (Emma ji údajně označovala jako "Tomtit", v Nelsonově životopise od Moniky Bandasové je přezdívka Nelsonovy ženy uváděno jako "Modřinka", svému muži na plavby balila, kromě oblečení a jiných nutných věcí také domácí zavařeniny, Nelson si později údajně Emmě na její péči stěžoval)
    Labuť - kdo jiný než Emma Hammiltonová
    Orel - Napoleon

  • Obrázek uživatele Terda

    Přístav na druhé straně

    Úvodní poznámka: 

    Další momentka z Francesiny první plavby... Jeden z těch horších zážitků...
    Varování: Smrt

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přístav, kde Skřivánek přistál, aby doplnil zásoby pitné vody, byl jiný než ty na severu. Špinavé uličky se klikatily mezi chatrnými domky. Děti oblečené jen do umolousaných hadrů se jim lepily na paty, pokřikovaly neznámým jazykem a nastavovaly umouněné dlaně. Všudypřítomný zápach ryb rozvěšených mezi chatrčemi ji štípal v krku. Pak ji do nosu udeřil ještě další pach. Otočila hlavu. Ztuhla. Na malém náměstíčku stála šibenice. Poprava musela proběhnout už před několika dny, ale odsouzence se nikdo nenamáhal sundat. Nechali je napospas rackům. Žaludek se jí rozhoupal. Křečovitě sevřela Hawkinsův rukáv.
    „Vzbouřenci.“ Odplivl si starý kormidelník a táhl ji pryč.

  • Obrázek uživatele Terda

    První setkání

    Úvodní poznámka: 

    Nahodilý střípek z Francesina života...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Stíhali ji už týden. Zprvu ji viděli jen jako matný obrys plachtoví na obzoru a věděli o ní jen to, že pluje jejich směrem. Teď se tyčila nad zčeřelou, ocelově šedou hladinou jako pevnost. Frances ji pozorovala dělovým otvorem. Byla nádherná a ten kdo jí velel, znal své řemeslo dobře. Plachty měla vypnuté. Temně rudé boky se matně leskly v probleskujícím slunci. Dvě řady děl se na ně zlostně šklebily. Na přídi nesla postavu vážné ženy a na zádi jí zářil nápis Nemesis. Námořník po Francesině levici se pokřižoval. Snad tušil, že krásná neznámá přinese Skřivánkovi jen zkázu a žal.

    Závěrečná poznámka: 

    Odehrává se několik týdnů před loňským Co oči nevidí... se nikdo nedozví a Skřivánek je ještě pod velením Francesina otce.

  • Obrázek uživatele Terda

    Otec a dcera

    Úvodní poznámka: 

    Aneb jak se Frances na Skřivánka dostala...

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Táto! Tatínku!“
    Vyhrkla a vytrhla se pastorovi z ruky. Rozeběhla se rozbahněnou ulicí. V chatrných botičkách skákala přes kaluže vstříc muži v kapitánském klobouku.
    „Fanny!“
    Vrhla se mu do náruče. Sevřely ji udřené, drsné ruce bývalého rybáře. Přitulila zrzavou hlavinku na mužovo rameno. Zlatá epoleta ji studila na uplakané tváři.
    „Táto,“ zašeptala, „maminka umřela.“
    „Já vím, Fanny... Já vím.“
    I on měl oči zamlžené slzami. Ruce ji stiskly ještě pevněji...

    To bylo naposledy, kdy ji sevřel v otcovském obětí. Roberta Doylea život naučil, že na palubu city nepatří. Už nebyl otec a ona dcera. Zbyl jen kapitán a jeho plavčík.

    Závěrečná poznámka: 

    Snad je souvislost s tématem zřejmá...

  • Obrázek uživatele Terda

    Lev salónů

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem si nakonec urvala chvilku a něco zplodila :-)
    Navazuje na Dohodu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Lindsay seděl v důstojnické jídelně. Sám. Doyleová si odpykávala svůj trest, Martin jí dělal na hlídce společnost, morous Wilkins po ranní službě vyspával a Dobbler od střetu s Nemesis neopouštěl marodku ani na jídlo. Z karafy si nalil zbytek vína. Sotva v něm však smočil rty. Chutnalo kysele a o to kyseleji, že mu chyběla lidská společnost. Byl zvyklý, že mezi důstojníky hrával první housle. To on býval středem pozornosti. Ale teď o jeho společnost nikdo nestál. Dokonce ani jeho směna ho nepostrádala. Dokázala ho nahradit malá, drzá holka. Znechuceně odložil pohár.

    Toho večera Harris dostal Lindsayovu žádost o přeložení.

  • Obrázek uživatele Terda

    Mistr

    Úvodní poznámka: 

    Tak schválně kdo ho pozná ;-) (Ale je to lehký)
    Nesoutěžní

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byl noční můrou mého dětství. Děsily mě jeho ruce pokroucené jako větve staré vrby. V noci jsem slýchala jeho sípavý dech a těžké kroky na kočičích hlavách. Představovala jsem si, jak se plíží v matném světle plynových lamp. Jak slídí po tajemství. Potlouká se v úzkých uličkách i dvorcích a čeká na svou příležitost. Ještě dnes když procházím setmělými ulicemi, občas zastavím a naslouchám. Naslouchám jestli v bubnování deště nezaslechnu ty kroky a ze stínů se nevynoří tmavá postava v dlouhém kabátě a klobouku staženým do čela. Ještě dnes mě občas děsí ruka zoufale tápající tmou a křik nevinného chlapce...

    Neviditelný fandom: 
    Rychlé šípy
  • Obrázek uživatele Terda

    Úvaha o poslušnosti a loajalitě

    Úvodní poznámka: 

    Dneska mi to nějak nešlo od ruky a výsledek podle toho vypadá, ale už nemám sílu to nějak předělávat...
    Z pohledu Harrise... Časově krátce po Francesině návratu na Skřivánka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nevěděl kolikrát o svém rozhodnutí rozhodnutí pochyboval.

    Byla vzpurná a nevyzpytatelná jako moře samo a balancovala na tenké hranici mezi věrností a zradou. Přesto mu cosi říkalo, že si zaslouží druhou šanci. Dlužil jí to. Za Skřivánka. Od první chvíle však tušil, že ona nebude plnit jeho rozkazy jen ze slepé poslušnosti. Mohl ji k tomu přinutit. Plukovník Fitzgerald to udělal. Ale ani pes do sebe nenechá kopat do nekonečna. Jednou pohár přeteče a pak kousne. Ne. Klíč k poslušnosti nebyl v násilí a loajalitu si nelze vynutit vyhrožováním...

    Frances Doyleová bude respektovat svého kapitána... Pokud on bude respektovat ji.

  • Obrázek uživatele Terda

    Nedělní vycházka

    Úvodní poznámka: 

    Od prvního pohledu na téma mě napadaly samý blbosti... A už jsem se toho nezbavila. Takže taková malá s ničím nesouvysející momentka :-)

    Fandom: 
    Drabble: 

    Skřivánek kotvil v přístavu. Letní sluníčko hrálo s mraky na honěnou a Tom s Frances využili volna k procházce po městě. Frances před sebou kopala kamínek, když ji zaujal plakát povalující se v prachu. Sebrala ho.
    „P.I.F.K.A.“ Hláskovala nahlas. „První internacionální... Tome, co to znamená ‚internacionální‘?“
    „Internacionální znamená mezinárodní.“ Vysvětlil jí trpělivě. Přikývla a pokračovala ve čtení. Šlo jí to pomalu.
    „...filantropický klub antropologů hledá nové členy!“
    „To budou nějací sběratelé kostí“ poznamenal Tom, aniž by čekal na další otázku.
    „Jakože sbíraj kosti? Lidský?“ povytáhla Frances obočí nevěřícně.
    „No.“
    „Cvoci.“ Prohlásila pohoršeně a pohodila hlavou. Plakát zahodila do polovyschlé kaluže.

    Závěrečná poznámka: 

    Časově bych to zařadila někam do doby, kdy Frances povýšila na kadeta a může jí být nějakých jedenáct dvanáct let. A protože nikdy nechodila do školy, latinsky ani řecky se neučila, tak má na rozdíl od Toma krapet mezery ve vzdělání...

  • Obrázek uživatele Terda

    V bitevní vřavě

    Úvodní poznámka: 

    Skřivánek vs. Nemesis
    Navazuje na "Na koberečku"...

    Fandom: 
    Drabble: 

    V podpalubí panovalo nesnesitelné vedro a ještě nesnesitelnější hluk. Námořníkům se na zádech perlil pot. Tváře měli černé od střelného prachu a oči zarudlé. Děla hrkala a drkotala na lafetách. Rány třaskaly ve zběsilém tempu. Fregata se otřásala pod zpětnými nárazy. Voda vztekle syčela na rozpálených hlavních. Rozkazy zanikaly ve všeobecném rámusu. Nebylo jich třeba. Posádka pracovala jako stroj.

    Náhle loď zaúpěla. V krátké odmlce se ozvalo burácivé zapraštění... Tupá rána a mohutné šplíchnutí.
    „Proklatě! Přerazili nám stěžeň! Miřte jí na trup! Ke dnu s ní!“
    Děla zadrnčela.
    „Nabít a ven!“
    Děla zahrkotala.
    „Pal!“
    Rána za ránou a černý dým.

  • Obrázek uživatele Terda

    "Na koberečku"

    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se několik dní před Zkratem a přímo navazuje na Příjemné probuzení a Ztracení nalezení

    Fandom: 
    Drabble: 

    Harris přecházel po kapitánské kajutě. Stála tam tak, jak se sotva před pár minutami vydrápala na palubu – bosa, bez kabátu, jen v potrhané košili zastrčené na půl žerdi. V krku měla vyprahlo. Nervózně si třela ruce.
    „Jedenáct mužů je mrtvých. Čtyři nejsou schopni služby...“
    Nekřičel na ni, ale v hlase mu zněla chladná výtka.
    „Svěřil jsem vám velení celé akce a...“
    Stiskla rty. Sebrala poslední zbytky kuráže.
    „Sám víte, že to bylo odsouzený ke krachu, pane.“
    Zastavil se.
    „...Zachránila jste víc jak polovinu svých lidí a přinesla jste užitečné zprávy.“
    Podal jí sklenici s vodou.
    „Jsem rád, že jste zpátky.“

  • Obrázek uživatele Terda

    Kterak zabít studenta snadno a rychle

    Úvodní poznámka: 

    Jedno nesoutěžní pro Aries :-)
    Jedná se o záznam skutečného zážitku...

    Drabble: 

    „Takže za čtyři, slečno...“¨
    Ztuhnu. Jako by mě hodil do ledové vody.

    Cože???

    Mám pocit, že se nemůžu nadechnout. Propadám se kamsi hodně hluboko.

    Takže celý ty tři roky strávený na přednáškách... nad učením... Celej ten rok dohledávání článků, za kterej jsem zjistila, že číst v angličtině není zas taková hrůza... A že s pomocí mě nezastaví ani ta proklatá francouzština... Tohle všechno bylo marný.

    Nevidím pobavený výraz ve tvářích svých učitelů. Teprve oficiální oznámení výsledků mě probírá k životu.

    Za dvě...

    Výdech a nádech! Jako praštěná palicí se vypotácím z učebny. Ani nevím jestli se mám smát nebo brečet.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ztracení nalezení

    Úvodní poznámka: 
    Fandom: 
    Drabble: 

    „Člun! Člun na pravoboku!“ Ozvalo se volání z ráhnoví. Tom roztáhl dalekohled. Skutečně! Malý člun se bezmocně zmítal na vlnách. Plachta sebou pleskala ve větru. Na vrcholku stěžně se třepotal cár sluncem vybledlé látky. Zahlédl pohyb. Ať už byl v člunu kdokoliv, byl na živu...
    „Pane Sullivane, dojděte pro kapitána! Máme tu trosečníky!“ Houkl na kadeta, aniž by přestal člun sledovat. Ještě zaostřil. A v tom člun poznal.

    Vždyť to byla jejich lodice! Francesina ztracená lodice! Nikdo na palubě už nevěřil, že by mohli přežít...

    Z člunu jich i s Frances vytáhli pět... Vyčerpané, hladové, v roztrhaných šatech... Ale živé...

  • Obrázek uživatele Terda

    Potíže s domácími mazlíčky

    Úvodní poznámka: 

    Jedna nesoutěžní pro Kleio a ostatní příznivce Jacka a Stephena
    Varování: Tak trochu parodie... Nešlo odolat

    Drabble: 

    Jack už si zvykl, že lodě pod jeho velením se díky Stephenovi často mění v úplné Archy Noemovy. Na stařičkém Leopardovi skousl vombaty, kteří mu okousali zánovní kapitánský klobouk. Na Lively přetrpěl včely, které drze kradly kakao... S lenochodem se mu dokonce podařilo navázat vztah téměř přátelský. Ovšem Stephenovy nápady byly nevyzpytatelné...
    „Jáááuuuu!“
    Jack vyskočil z hamaky a nasupeně si škrábal zadnici.
    „Stephene!“ zařval, až se Surpise otřásla u samého kýlu.
    „Jacku?“ Stephen opatrně nakoukl do Jackovy kajuty.
    „Co má tohle, u všech čertů, znamenat!?“
    „To jsou Mravenci“ utrousil Stephen.
    „MRAVENCI!?“ zaburácel Jack. „Doufám, že příště tě nenapadne přinést termity!“

  • Obrázek uživatele Terda

    Námořnické mimikry

    Úvodní poznámka: 

    Mám psací absťák :-)
    Navazuje na Menší zlo a předchází Polednímu žáru.

    Fandom: 
    Drabble: 

    Elliot se krčil schoulený na dně člunu. Po očku sledoval slečnu Doyleovou. Seděla na proti němu a nožem z uzmuté uniformy odřezávala žlutou podšívku. Zdálo se, že ničemu jinému nevěnuje pozornost. Pomaloučku se přisunul.
    „Co to bude?“ odvážil se zeptat nejistě. Vrhla na něj pichlavý pohled, ale odpověděla.
    „Signální vlajka.“
    Zatvářil se zmateně.
    „Vyvěsíte ji na stěžeň. Ať jste taky k něčemu užitečnej.“ Zavrčela.
    Zastyděl se. Zatím se příliš nevyznamenal. Přesto se odvážil vyptávat dál.
    „Slečno Doyleová... ale proč žlutá?“
    Oni přece nebyli nemocní. Obličejem se jí mihl lišácký úšklebek.
    „Tyhle vody patří korzárům. Nemusí každej vědět, co jsme zač.“

    Závěrečná poznámka: 

    Žlutá vlajka měla v dřívějších dobách teoreticky znamenat epidemii na palubě. Aspoň jsme se na tom shodly na Soví poště... Takže to nechám tak, i když ani v Signal-book for ships of war z roku 1799 jsem uspokojivou odpověď nenašla.

  • Obrázek uživatele Terda

    Menší zlo

    Úvodní poznámka: 

    Je to marný... Mě nenapadne otimistickej nápad ani na otimistický téma (doufám, že souvislost je zřejmá... s tím mám dycky problém).
    Název je inspirován "červí" scénou z Master and commander (bylo to silnější než já)
    navazuje na Ústup k moři

    Fandom: 
    Drabble: 

    Údolím třeskl výstřel. Hravey zakopl a klesl na kolena.
    „Bene!“
    Vyhrkla leknutím. Svět se jí zhoupl pod nohama.
    „Stůjte!“ Houkla na Ludlowa. „Harvey je raněný!“
    Skupina se zastavila. Věděla, že dělá chybu. Věděla, že tímhle jediným rozkazem je všechny vystavuje jako terč. Ale nemohla jinak. Hravey nebyl jen námořník... Byl přítel... Byl jako starší bratr.
    „No tak, Bene, vstávej!“
    „Já už se k moři nedostanu...“
    Ani hlavu nezvedl. Krev splývala s rudou šerpou. Měl pravdu. Nemohla mu pomoci. Vzala jeho mušketu. Napřímila se.
    Sbohem Hravey.
    „Jdeme!“
    Ještě žádný rozkaz se jí neříkal tak těžko. Ale posádka je víc než přátelství...

  • Obrázek uživatele Terda

    Ústup k moři

    Úvodní poznámka: 

    náhradní drabble na téma Klepeta

    Fandom: 
    Drabble: 

    Prchali zarostlým údolím směrem k moři. Přes ramena nesli muškety padlých druhů a přes vlastní šaty měli navlečené kabáty nepřítele – modré se žlutým podšitím. Bocman Ludlow je vedl. Tesákem neohroženě razil cestu podrostem a za rukáv za sebou doslova vláčel malého Elliota. Chlapec už sotva pletl nohama. Frances s Harveym průvod uzavírali. Postupovali pozpátku a nepřestávali očima hledat nebezpečí.

    Náhle ji Harvey chytil za rameno. Varovně kývl směrem k východnímu svahu a natáhl kohout muškety.
    „A támhle jsou taky, šmejdi.“ Pohodila hlavou na druhou stranu. „Prokoukli nás... Chtějí nás lapit do kleští a odříznout nám cestu...“ zauvažovala. „Ludlow! Musíme přidat!“

    Závěrečná poznámka: 

    Terda žije! A Skřivánek taky! A nakonec jsme ho ani nemusela vydávat na pospas nějakejm obludám. Teda snad jsem od témata neutekla moc. Také se omlouvám případným odborníkům na válečnou stategii, ale nic lepšího mě nenapadlo a už ani nenapadne...
    Navazuje na Volavky

  • Obrázek uživatele Terda

    Příjemné probuzení

    Úvodní poznámka: 

    Ještě jedna nesoutěžní, abych "splnila osobní plán", o téma se ovšem otírá jen velmi velmi okrajově... A dneska mám optimistickou náladu, takže nikoho (skoro) netrápím :-)
    Navazuje na Polední žár

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Slečno Doyleová!“
    Ludlow jí zacloumal ramenem.
    „Slečno Doyleová! Frances, probuďte se!“
    Jen cosi zamručela z polospánku a přavalila se na druhý bok.
    „Slečno Doyleová! Probuďte se! To je Skřivánek! Náš Skřivánek!“
    Prudce se posadila. Zamžourala na bocmana slepenýma očima. Hlava jí třeštila. Promnula si čelo. Elliot a dva přeživší námořníci ještě spali.
    „Kde?“ Zeptala se zmoženě a zvedla se na nohy.
    „Támhle. Tři čárky na levoboku.“ Ukázal Ludlow. I přes únavu vtištěnou ve tváři mu v očích svítily radostné jiskřičky. Podívala se tím směrem. Měl pravdu. Ani ne míli od nich se na vlnách houpala malá, černá fregata. Byli zachráněni...

  • Obrázek uživatele Terda

    Taková normální exkurze

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Nelichotivé názory na studentky jiných oborů

    Fandom: 
    Drabble: 

    Třísk!
    Prásk!

    Kámen se koulí sutí.
    Třísk! Prásk!
    A další!
    „Tak co? Máš něco?“
    „Mám akorát tak koprolit...“ zavrčím nevrle. Pokládám kladivo a otráveně si sedám na solidní kus vápence. Drze z něj na mě zírá nějaká mechovka. Ošklivá... Samozřejmě všechny ty bioložky a ekoložky, co nepoznaj žulu od břidlice, už něco ucházejícího našly a já mám kulový. Kolik kamenů už jsem zahodila, radši nepočítám. Automaticky sahám po dalším kousku. Ledabyle ho otáčím v dlani. Nic. Tak si aspoň třísknu...
    Třísk! Prásk!
    Kámen se rozletí na dvě půle. Jedna se ztrácí v nenávratnu, z druhý na mě poulí oči trilobit.

    Závěrečná poznámka: 

    Proti bioložkám ani ekoložkám samozřejmě nic nemám... Ale víte, jak to jednoho naštve, když ony najdou a student geologie utře nos ;-)
    Koprolit je zkamenělý produkt trávicího traktu

  • Obrázek uživatele Terda

    Volavky

    Úvodní poznámka: 
    Fandom: 
    Drabble: 

    Byl to zoufalý plán. Věděla to. I Sullivan to věděl a protestoval.
    Obrátila se k námořníkům.
    „Potřebuju deset dobrovolníků...“

    Tohle jim přikázat nemohla. Nemohla jim přikázat, aby šli dobrovolně na porážku. Oni měli své domovy a rodiny. To na ni v přístavu nikdo nečekal...

    Námořníci si vyměnili váhavé pohledy.
    „Já zůstanu!“ Ozval se Harvey. Bocman Ludlow se přidal vzápětí. Ostatní je nejistě následovali. Poslední se přihlásil Elliot.

    Blázínek. Malý blázínek s velkým srdcem. Nejraději by ho poslala se Sullivanem...

    Byl to zoufalý plán. S devíti námořníky a jedním chlapcem se postavit desítkám nepřátel. Ale zoufalé situace si žádají zoufalá řešení.

    Závěrečná poznámka: 

    Nějak mi na scénu vyskočilo víc postav než jsem zamýšlela, takže menší vysvětlivka :-)
    Sullivan je starší kadet s Francesiny směny. Jejich vztah je řekněme zvláštní a asi by vydal na několik dalších drabblat. Původně jsem ho nechtěla vytahovat, ale situace si o to řekla.

  • Obrázek uživatele Terda

    Trable jedné vodačky

    Úvodní poznámka: 

    Ještě jedno nesoutěžní :-)
    Varování: Jedno neslušné slůvko

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na vodě se líně pohupuje pár kánoí. Nemusí pospíchat. Vždyť je teprve poledne a už urazili hezký kus štreky. Jedna z dívek na háčku sundavá tričko. Nastavuje záda ostrému jarnímu slunci. Druhá jen nevěřícně kroutí hlavou.
    „Jarní sluníčko je zrádný.“ Utrousí.
    „No co, aspoň se opálím. Taky by ti to prospělo.“ Ušklíbne se ta v plavkách. To už se přidávají i kormidelníci.
    „Já nikdy nejezdím bez trička.“
    Stojí si tvrdošíjně na svém.
    „No tak nebuď labuť...“
    Nakonec podléhá všeobecnému nátlaku a nepříliš ochotně se vzdává svršku. Paprsky ji polechtají na bílých ramenou. Tuší, že dělá chybu. Sluneční alergie je sviňa.

    Závěrečná poznámka: 

    Jde o mišmaš hned několika zážitků z několika různých akcí a opalující se slečna je čistě smyšlenou osobou.

  • Obrázek uživatele Terda

    Polední žár

    Úvodní poznámka: 

    Časově někdy po Do noci a před Zkratem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Polední slunce nemilosrdně žhnulo. Ani plachta už nechránila před jeho paprsky. Elliot se nespokojeně zavrtěl a zamžoural ke všudypřítomnému nepříteli, až se mu udělaly mžitky před očima. Unaveným pohledem sklouzl ke kormidelnické lavičce. Bocman Ludlow držel směr už jen ze zvyku. Kolem hlavy měl omotaný šátek a po tvářích mu stékal pot. Vedle něj seděla slečna Doyleová. Bez kabátu jen v potrhané, špinavé košili. Pod očima se jí rýsovaly hluboké kruhy. Ve tváři měla strhaný, nemocný výraz. Přesto nepřestávala sledovat obzor. Teprve teď si Elliot uvědomil, že na rozdíl od něj ti dva ještě nezamhouřili oka. A vedro bylo spalující...

    Závěrečná poznámka: 

    Nakonec jsem se rozhodla zúročit pouze první nápad a druhý si schovám do zásoby, třeba půjde zrecyklovat na nějaký další téma :-)

  • Obrázek uživatele Terda

    Do noci

    Úvodní poznámka: 

    Letos je mi evidentně souzeno postupovat proti proudu času... dějově předchází Takovým menším potížím

    Fandom: 
    Drabble: 

    Seděla u kormidla a napjatě upírala oči do noci. Za zády tušila obrysy Skřivánka, před přídí člunu se prostírala neproniknutelná tma. Muži mlčeli. Ticho noci rušilo jen šplíchání vln a pravidelné skřípění vesel. A s každým zaskřípěním jí na zádech naskočila husí kůže. Mimoděk se jí vybavila dávno ztracená vzpomínka...

    Byla neděle. Zvon odbíjel devátou. Foukalo od moře a padal drobný déšť. Šly s maminkou do kostela. Procházely kolem hostince. Jeho vývěsní štít se kýval ve větru a strašidelně vrzal. Byla na něm postava v černé kápi.

    Otřásla se. S každým zaskřípěním byli cíli blíž... A s ním i Jí.

    Závěrečná poznámka: 

    Že já s na hostinec U Zubatý nevzpomněla dřív...

  • Obrázek uživatele Terda

    Poslední pohled

    Úvodní poznámka: 

    Když lásku ve všech podobách, tak ji máte mít ;-)
    Varování: násilí na lodičkách

    Fandom: 
    Drabble: 

    Bertrand k ní vrhl poslední zkroušený pohled. Dlouhé roky byla součástí jeho života. Hýčkal ji, znal každé její zákoutí od kýlu až po nejvyšší vrcholky stěžňů. Znal i její vrtochy. A že uměla být vrtošivá. Ale když člověk věděl jak na ní, byla tou nejlepší lodí, na které se kdy plavil. Krásná, s pevným trupem a štíhlou přídí. A teď se bezmocně zmítala na zvířené hladině, stěžně polámané. S každým nárazem vln její trup hlasitě úpěl. Naříkala. Volala ho. A on už pro ni nemohl nic udělat...

    Jeho odvážel člun do rukou nepřítele. Na ni čekaly jen černé, chladné hlubiny.

  • Obrázek uživatele Terda

    Takové menší potíže

    Úvodní poznámka: 

    Aneb proč nemá Frances ráda Lindasye...

    Dějově předchází předchozí drabblata, ale nesouvisí s nimi přímo

    Fandom: 
    Drabble: 

    Cíl jejich mise se Frances nelíbil od začátku a plán samotného výsadku se jí líbil snad ještě méně. Představa, že by případný ústup její skupiny měl krýt zrovna Lindsay, o jehož nasazení si nedělala přílišné iluze, se jí vůbec nezamlouvala. A teď se její obavy vyplnily...

    Palba na okamžik utichla. Krčili se zády ke svahu za mohutným kmenem padlého stromu. Ona, dvacet námořníků a dva kadeti. O pět dalších mužů už přišla. A ten zmetek Lindasay se zasekl bůhvíkde.
    „Pánové, doufám, že jste s sebou někdo vzal lopatu.“ Zavrčela s ošklivým úšklebkem a natáhla kohout pistole. „Nejspíš ji budeme potřebovat...“

  • Obrázek uživatele Terda

    Dohoda

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Zkrat a zároveň odkazuje na loňské drabble Podmínka

    Fandom: 
    Drabble: 

    To, že se Lindsay spokojil pouze s její nepříliš ochotnou omluvou, ji překvapilo. Přesto tušila, že pro Harrise tím celá záležitost neskončila. Měli dohodu a ona ji porušila...
    „Slečno Doyleová, je vám jasné, že bych vás měl předat válečnému soudu?“ Pronesl chladně.
    „Ano, pane...“
    Neodvažovala se mu pohlédnout do tváře. Věděla, že ho zklamala.
    „Nechci ale přijít o důstojníka, který si uvědomuje, že vlastní loď a posádka je cennější než zlato z kořisti... Takže jako trest kromě vlastních hlídek převezmete i hlídky pana Lindsaye. Do odvolání. A konečně se naučte držet nervy na uzdě.“
    Ta poslední slova zněla téměř otcovsky.

  • Obrázek uživatele Terda

    Zkrat

    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se tak den před drabbletem Ona si nevybírá.

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kouř a zápach střelného prachu. Šedá clona halila palubu jako pohřební rubáš, přestože děla už dávno mlčela. Frances se zvedla na koleno. Jako ve snu se rozhlédla kolem. Pak její pohled padl na Lindsaye. Opíral se o pahýl stěžně, jen pár kroků od místa, kde ještě před pár okamžiky ležel Elliot. Zatmělo se jí před očima.
    „Vy! Vy zatracenej hade! Zabiju vás! Za Harveyho i za Elliota... Mizernej sabotére!“
    Skočila po něm dřív, než si vůbec uvědomila, co dělá. Kouřem se blýskla čepel nože. Ránu však nedokončila. Svěsila ruku a zapotácela se. Pozdě jí došlo, že právě napadla nadřízeného důstojníka.

    Závěrečná poznámka: 

    Sloveso klátit jsem použila ve smyslu potácet se a také (ovšem pouze v úmyslu) ve smyslu zničit nepřítele. Zmije je snad identifikovatelná :-)

  • Obrázek uživatele Terda

    Ze života majitele štěněte

    Úvodní poznámka: 

    Jedno nesoutěžní, abych si zvedla náladu :-)

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zmučeně si prohlížím svá předloktí. Až po konečky prstů jsou poseta nespočtem zarudlých šrámů. O čerstvě zahojených jizvách ani nemluvím. Musím vypadat jako když trpím přinejmenším sklony k sebepoškozování. Jenže co má člověk dělat, když si to malé, černé nic chce pořád hrát? Hned jak se ráno vykulí s pelíšku, už by se to tahalo o ponožku. V poledne si už troufá na těžší kalibr a nemotorně zápasí s pantoflí. A večer... Večer jsou přeci úplně nejlepší hračkou paniččiny ruce. S těma je větší zábava než s fuseklí. Hejbou se. A já jen doufám, že ten malej ďáblík brzo přezubí.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ona si nevybírá

    Úvodní poznámka: 

    Varování: smrt, násilí na dětech i dospělých, nedostatek empatie
    Dějově předchází drabbleti Do dna!

    Fandom: 
    Drabble: 

    Do nosu ji udeřil všudypřítomný zápach krve a všelijakých mastí a utrejchů. Dobbler ji pozdravil jen kývnutím hlavy. Pod očima měl tmavé kruhy a košili víc červenou než bílou. V noci toho moc nenaspal. Prošla úzkou uličkou. Snažila se nevnímat tiché steny ve stínech.
    Malý Elliot ležel až úplně vzadu. Jeho bledý obličej v přítmí nepřirozeně svítil. Zaváhala.
    Měla by se vrátit...
    „Přišla jste...“
    Naprázdno polkla a přikývla.
    Měla by poděkovat....
    „Omlouvám se... Neposlechl...“
    „Nemyslím si, že by na tom záleželo.“ Pokusila se o chabý úsměv. „Děkuju...“
    Chlapec zavřel oči.
    Proč jen si vybírá ty, co si to nejmíň zaslouží...

  • Obrázek uživatele Terda

    Přístavní předhánění

    Fandom: 
    Drabble: 

    L’Orient: Znáte také ten příjemný pocit, když se vám vítr opírá do plachet, monsieur?
    Rozkošnicky napne plachty
    Brittanic: Obávám se, že ne, pane.
    L’Orient: A jak se po tom pohybujete, monsieur? Bez větru se plout nedá.
    Brittanic: Mne pohání pára.
    L’Orient: Pára?
    Brittanic: Jistě. Pára! Pane, to je věc!
    Upustí páru a vesele zatroubí
    Brittanic: Když je pára, nepotřebujete plachty. Nepotřebujete ani vítr. Bezvětří vás nezastaví. Věřte mi. Já nemluvím do větru. To nemám ve zvyku. Stačí mít jen kotle a uhlí.
    L’Orient: A co uděláte, když vám uhlí dojde? Vítr ten se vždycky zase rozfouká...
    Šibalsky mrkne dělovými otvory

Stránky

-A A +A