Moje články

  • Obrázek uživatele Terda

    Na hraně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Znáte to, když se nápad dostaví formou představy či obrazu a pak se vám to slovy nedaří učesat?

    Drabble: 

    Nářek dubového trupu se ztrácel v ryku orkánu. Zkrátit plachty. Rutinní úkol okořeněný příchutí smrti. Stěžně podobné kyvadlům. Plátno se vzpíralo zkrocení. Pak přišla chvíle úlevy. Hluboký nádech.
    Vichr zařičel s novou vervou. Stěžeň zapraštěl. Zoufalý výkřik plavčíka. Jeden z jeho druhů se vrhl zpět.
    “Zadržte! Zabijete se oba!”
    Bouře jí rvala slova od úst. Pršiplášť vyrval poryv. Boty se stříbrnou sponou spláchla vlna. Dech se zastavil. Šplhala vzhůru. Drž se, ať nespadneš! Slova posměváčků z jiného světa. Dávala naději. Šplhala na hraně možností. Balancovala nad propastí. Déšť mrazil údy. Umírající takeláž sténala. Ještě jeden hmat.
    “Mám vás!”
    Rychle dolů!

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle mi dalo zabrat, tak doufám, že je téma zjevné. Posmívat se, je rozhodně špatné, i když je v posměchu schovaná dobrá rada.

  • Obrázek uživatele Terda

    Bez konce

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zdálo se, že bouře nemá konce. Vlny se podobaly horám. Bělavé čupřiny probleskovaly v ocelové tmě. Malá fregata se zoufalou odvahou stoupala po jejich úbočí, aby se vzápětí propadla do hlubin. Ledový déšť bičoval palubu i shrbené hřbety námořníků. Tisíce provazců slité v jednolitou stěnu. Moře s oblohou svázané v nesmírném víru. Čtyři se opírali do kormidla v marné snaze udržet kurz. Vydržet. Přežít. Jak dlouho už? Hodiny? Den či dva? Čas se stal bezčasím. Okamžik věčností. Únava zbitá bdělostí. Kapitán neopustí svou loď hodině nejtěžší. Za hradbou odvahy skryté modlitby. Kéž se živly smilují. A nezaplatí moři cenu nejvyšší.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na sever

    Fandom: 
    Drabble: 

    Západnímu větru navzdory se probily zálivem na otevřený oceán. Pak natočily své boky nemilosrdnému dechu blížící se zimy a zamířily k severu. Vytrvale ukrajovaly míle ocelové hladiny. Vystavovaly svá dubová, mědí pobitá těla nepřízni počasí. Černý nátěr zmatněl slanou patinou. Vlny se tříštily o příď a vodní tříšť zkrápěla palubu ledovým závojem. Pevné i zranitelné. Ořechové skořápky ztracené v nekonečné šedé dálavě. Denní chléb těch, co vyplouvají vstříc zimním bouřím.
    Nedaly na sebe dlouho čekat. Den se změnil v noc. V divokém tanci živlů se jedna druhé ztratily z dohledu. Zůstaly samy s prchavým přáním, že se snad opět setkají.

    Závěrečná poznámka: 

    Lodě jsou rozhodně rodu ženského. A jejich úděl je doufám zřejmý.

  • Obrázek uživatele Terda

    Domov

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letos je ten rozjezd nějaký pomalý.

    Drabble: 

    V přístavu se jejich cesty rozešly. Toma kapitánský člun odnesl k jeho Královně. Elegantní dvojpalubník byl ještě cítit novotou. Na Frances čekal starý, dobrý Skřivánek. Vedle své vznešené souputnice působil křehce. Čerstvý nátěr zakrýval jizvy z bojů. Duši fregaty zakrýt nedokázal. Její kýl zbrázdil tisíce námořních mil. Boky se nesčetněkrát nastavily nepřátelské palbě. Posádka si toho byla dobře vědoma.
    “Vítejte na palubě, madam.”
    Zdvořilostní fráze s nádechem přátelství.
    Letmý pohled. Kajuta obložená smrkovým dřevem vítala důvěrnou strohostí. Naleštěná deska stolu. Mapy letokruhů i moří. Závěsné lůžko a námořní truhla. Střapatý psík se labužnicky protáhl. Domov za hradbou z dubových fošen.

  • Obrázek uživatele Terda

    Zájezdní hostinec

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Psát jedno drabble skoro čtrnáct hodin se mi ještě nepodařilo. Než jsem ho dopsala, dvě verze jsme hodila koše, několikrát propadla depresi, že to nenapíšu, nespočetněkrát zabránila tříhlavé Sani zabavit můj notebook a nechala si rozvrtat půlku tlamy. Ale zvítězila jsem. Snad.

    Drabble: 

    Pohostinnost venkovského sídla museli opustit časně. Dostavník nečekal na opozdilce. Přesto se Catherine nezapomněla rozloučit.
    Na noc se zastavili v hostinci na kraji městečka. Způsobili pozdvižení. Tři námořní důstojníci ve vnitrozemí působili jako zjevení. Hostinský byl ochota sama. Ostatní hosté se ani nesnažili skrývat zvědavost. Blahobytný měšťan je vyzval k přípitku. Tom zdvořile pozvedl sklenku.
    Těžké víno stoupalo do hlavy. Zdvořilé fráze vystřídaly přikrášlené historky.
    Frances se držela stranou. Měšťácká podlézavost se jí příčila.
    “Kapitáne, a co vy?”
    “Omluvte nás pánové, máme za sebou dlouhou cestu.”
    Zábava skončila.
    Nazítří je přivítá moře.
    A životy šosáků se vrátí do líných kolejí.

    Závěrečná poznámka: 

    Dle strýčka Googla je šosák poněkud omezený měšťák.

  • Obrázek uživatele Terda

    Podzimní kratochvíle

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hladinu rybníka halila mlha. Rákosí šeptalo o zimě v kabátcích z jinovatky. Rákos se zavlnil. Hejno čírek se vzneslo v každodenním honu za potravou.
    První výstřel umlčel krajinu v němém výkřiku. Druhý vyvolal paniku. Kačeny vzlétly bezhlavým úprkem. Třetí dokonal dílo zkázy. Lovečtí psi přinášeli bezvládná těla k nohám lovců.
    Stranou ostatních stála postava v modrém kabátci.
    “Vy si nevystřelíte, kapitáne?”
    Frances pokrčila rameny. Kačírek v zimním šatě se zřítil z oblohy. Pozvání přijala ze zdvořilosti. Nelibovala si v lovu pro zábavu. Tenhle byl poslední. Zítra odjíždí.
    Jen čírky budou vyplašeně kroužit nad rybníkem dlouho po tom, co lovci odejdou.

    Závěrečná poznámka: 

    Snad se počítá i panika vyvolaná lovné zvěři :)

    P. S.: Jsem jediná komu nefunguje počítadlo slov?

  • Obrázek uživatele Terda

    Cinkilinky cinky cinky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Loďka pluje šplouchy šplouchy. Na stropě se honí mouchy. Hrají ping-pong u dvěří. Námořník jim nevěří. Pink sem. Pink tam. Trk. Smrk. Počítá své penízky. Šilinky a měďáky. Cinkilinky cinky cinky. Tralala. Velryba se vdávala. Že si vzala komára, svoje věno prohrála. Tralala. Chechtaly se chechtáky. Šilinky a měďáky. Chechty chechty hahaha. Johoho. Co je komu do toho. Zašlápneme jednoho. Obra nebo mrňouse. Dva lachtani perou se. Míč jim sebral krkavec. Koupil za něj mazanec. Že stál jenom deset korun, dal mu mlékař salám k tomu. Deset deka turisty, co vylezl na Rysy. Sežrali ho společně. Že se tvářil nevděčně.

    Závěrečná poznámka: 

    Vážně nevím, jestli to je dada, ale hravé a spontánní to snad je dostečně. Smysl to taky nedává. Aspoň mně ne. A vážně jsem pila jenom ovocný čaj.

  • Obrázek uživatele Terda

    Právoplatná odměna

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    A to je konec. Snad zase za rok. Bude-li příznivá konstelace hvězd.

    Drabble: 

    Úsvit odhalil v plném světle noční běsnění. Padlé odevzdali moři ještě před svítáním. Kamarádi. Druzi ve zbrani. Nepřátelé. Všichni si byli před smrtí rovni. Písek nasáklý krví. Polámaná ráhna. Kolébaly se vedle sebe v mírném vánku. Raněné. Znavené. Tepání seker však vlévalo život. Zalátat plachty. Zacelit rány. Frances pozorovala hemžení. Uspokojení skryté pod kůží. Obhájila své místo kapitána. Bude-li jim moře nakloněno, dopraví Nemesis do přísavu. Pak každý dostane díl, který mu po právu náleží. Za odvahu. Krev. Pot. Za práci. Za vítězství. Ani poslední plavčík nebude ošizen. Propijí ho. Prohýří. Nebo koupí dětem boty. Když jim štěstí bude přát.

    Závěrečná poznámka: 

    Kapitán je na lodi jediný pán a vládce a zisk z kořistného se dělí mezi posádku. Každý námořník si umí spočítat na jak velký podíl (podle svého postavení) má nárok. Nicméně to, že se podařilo ukořistit nepřátelskou loď ještě neznamenalo, že kořistné skutečně dostanou. Záleželo na okolnostech a rozmaru úředního šimla. Stačilo, aby ukořistěná loď patřila neutrálnímu státu a už z toho byly opletačky a žádný zisk.

  • Obrázek uživatele Terda

    I mistr tesař...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Odkopla šavli stranou. Čas se zastavil.
    „Odvolejte své muže. Stáhněte vlajku.“
    Slova zněla jako z dálky. Nerozuměl. Nechápal. V jeho světě bitvy vyhrávala děla. Síla. Převaha. Měl zvítězit. Usínal s představou úspěšného boje. Teď před ním stála. Malá. Zjizvená. Bořila jeho svět z dubových třísek. Chlad oceli tížil hrdlo.
    „Mám vám to říct po vašem?“
    Chlad smrti. Věděl, že nazaváhá, dá-li jí záminku. Nedá mu šanci zjistit, kde udělal chybu. Poučit se.
    Když vlajka klesala, jako by umíral. Celé roky byli jedním. Postrach nepřátel. Vládci moří. Toužil po slávě. Uznání. Kořisti. Pýcha ho srazila na kolena. Poprvé v životě prohrál.

    Závěrečná poznámka: 

    Jedním ze synonym pro vesmír je svět. A největší záhadou Bertrandova světa v tuhle chvíli je, jaktože dostal na frak.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na čem záleží

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 24 - Zmatek matek
    Pro Zuzku, Tess a všechny ostatní, co mě zahltili nápady. Mám dojem, že jsem zužitkovala snad všechno kromě železářství. A koz.

    Drabble: 

    Pan Keith se přehoupl přes zábradlí. Jeho muži za ním. Tesáky. Sekery. Na rtech pokřik kuráže. Za Skřivánka. Za kapitána. Za vlast. Za ty, které se nedočkají. Manželů. Synů. Bratrů. Nezáleželo, s jakými slovy se vrhají do boje. Příval zuřivosti. Bičem jim bylo zoufalé odhodlání.

    Šavle zazvonily studeným smíchem. Síla pantera a hbitost lasičky. Menuet na ostří čepelí. Elegance tanečního mistra proti syrovosti zrozené v podpalubí. Ve tváři sebedůvěra. Záblesk nože. Krev a řinčení kovu. Pohledy se střetly. V jeho překvapení. V jejím nenávist. Okamžik zaváhání. Opojný pocit pomsty. Stačilo bodnout. Rozehnala černé myšlenky. Msta byla zapovězena.
    „Je konec, Bertrande.“

    Závěrečná poznámka: 

    Podle tety Wiki může matka kromě rodiče označovat také něco, k čemu máme silný vztah. Takže třeba vlast nebo loď (v případě námořníků). Případně ženu, která o něco pečuje a řídí. Takže Frances by vlastně mohla být taková matka pluku... totiž lodi.
    Zmatek je v bitevní vřavě velký dost. Každopádně ho najdete jednak v prvním odstavci a jednak ve Francesině dilematu jestli bodnout nebo ne. Tak doufám, že se vlezu...

  • Obrázek uživatele Terda

    Strach a zoufalství

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ bez nároku na bod.
    Varování: Týrám námořníky...

    Drabble: 

    Dým halil bitvu šedým závojem. Štípal v plicích. Poslední nadechnutí. Poslední salva. Kartáče umetly cestu. Háky a lana. Bojový ryk zoufalého útoku. Zvítězit nebo padnout. Touha po životě je nutila necouvnout. Překročit tělo padlého druha. Jít dál. Nebojovali za krále, ale za sebe. Svou loď. Svobodu.

    Pan Keith vedl abordáž přes příď. Frances na záď. Ludlow jí klestil cestu. Tesák zbrocený krví. Rozložitá silueta bocmana šířila strach. To bylo jeho řemeslo. Nepotřeboval na ně školy. Měl ho v žilách. Couvali před ním. Náhodný výstřel. Ludlow se zapotácel. Kouzlo bylo zlomeno.
    „Teď už vás nezachrání...“
    Výsměch rozbil rozvahu. Vrhla se vpřed.

    Závěrečná poznámka: 

    Dle tety Wiki byl ve středověku za idiota označován zručný řemeslník bez řádného vzdělání. Čím byl Ludlow okouzlující je snad jasné.

  • Obrázek uživatele Terda

    Kolega

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nevylučuju, že na seriál ještě neco nesmolím, ale ON si o to vysloveně řekl. Podobnost s reálně žijící osobou je čistě náhodná.

    Drabble: 

    Dočasný kolega. Vysoký. Blondýn. Tak pět a třicet. Jistě žádoucí typ. Pro mě to je prostě kolega. Tvor vedle kterého budu muset dvanáct hodin předstírat, že jsem inventář s nalepeným úsměvem.
    „Když přijede auto, tak zmáčkneš TOHLE tlačítko. Zapamatuješ si to?“
    Přemýšlím, jestli tu otázku myslí vážně.
    „Ty jsi tu na brigádě? Suduješ? Co?“
    „Geologii.“
    Výraz jako kdybych řekla něco nevhodného.
    „Já studuju programování. To je dost složité. To ti vysvětlovat nebudu. K čemu je dobrá geologie? Bez programátorů se svět neobejde, ale...“
    Slovní průjem zahrnující nabubřelé ego a nereálné vize.
    Přemýšlím, jestli se konce směny nedožiju já. Nebo on.

    Závěrečná poznámka: 

    Chlapec si o sobě rozhodně myslel, že je okouzlující. To však neměnilo nic na tom, že se prezentoval jako kapitální idiot. A směnu jsme nakonec přežili oba.

  • Obrázek uživatele Terda

    Boj

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nemesis plula nocí. Světla luceren se odrážela od temné hladiny. Ticho rušilo skřípění lan. Kroky námořníků. Tlumený hovor. Příď rozrážející hladinu. Poslední spánek před bojem. Šelma jistá si úspěchem.

    Záblesk pročísl pačesy temnoty. Hromobití. Koule a řetězy. Zahryzly se do boků. Bubnování na poplach. Dusot nohou. Hrkání lafet.

    Bertrand upíral oči do tmy. Nevzala nohy na ramena. Smekl před její kuráží. S dravostí teriéra tepala jeho loď. A teriér z boje nikdy neodchází. Tančily tanec ohně a železa. Salva za salvou. Fošny praštěly. Provazy praskaly. Dřevo se třítilo. Ryk a sténání. Zakleslé ve smrtícím objetí. Pak nastalo ticho. Na okamžik.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma pojato poněkud metaforicky. Jednak je jím myšlen Skřivánek, který místo aby odplul někam do bezpečí se pustí do většího protivníka. Jednak ve zmínce o teriérech.

  • Obrázek uživatele Terda

    Přízraky noci

    Fandom: 
    Drabble: 

    Posádka vyčkávala v napjatém tichu. Siluety námořních pěšáků splývaly s plachtovím. Hlavně děl se zubily skrytým úsměvem. Noční dravci připraveni k výpadu. Oči protivníka mrkaly do tmy.

    Naposledy se sešli. Než zavládne chaos. Frances. Pan Keith. Clifton.
    „Musíme ji zchromit dřív, než se vzpamatují.“
    „A pak vyčistit palubu,“ přikývl pan Keith.
    „Vy,“ ukázala na Cliftona, „nevystrčíte nos z orlopu. Doktor vás zaměstná.“
    Zbledl. Nadechl se k protestu. Pak sklapl podpatky.
    „Při vší úctě, madam, tohle je šílené.“
    „Blázni mají štěstí. Takže, pánové, do práce.“
    Trpký smích odsouzenců. Noc byla jejich spojencem. I sokem. Až úsvit ukáže, komu štěstěna věnuje přízeň.

    Závěrečná poznámka: 

    Když se baví tři, baví se mezi šesti očima.

  • Obrázek uživatele Terda

    Všechno nebo nic

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Mám obavu, že moje tvůrčí morálka je zruba stejná jako bojová morálka na Skřivánkovi. Nebýt velice plodné debaty s mužem, která zahrnovala mimojiné libry a kanóny, tak bych to snad vzdala a nechala to na neděli.

    Drabble: 

    Rozložila na stole námořní mapu. Vraštila čelo.
    Nemesis má čtyřiašedesát děl a pět set mužů. Přinejmenším. A Bertrand je starý lišák. Po druhé chybu neudělá. V přímém boji nás rozmetá na cimprcampr.“
    Pan Keith pokýval hlavou. Sklenku měl již téměř prázdnou. Vyhlídky na nadcházející boj ho nenaplňovaly očekáváním.

    Brázdy vrásek na čele značily vír úvah. Jejich šance byly mizivé. Nebylo to poprvé, kdy čelila silnějšímu nepříteli. Museli vsadit na jedinou kartu. A vsadí na ni všechno. Svou odvahu. I životy. Jejich nepřítel je chytrý. Oni musejí být chytřejší.
    Překvapení. To jediné rozhodne, zda získají vše. Nebo ztratí i to poslední.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že je téma zřejmé.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ať je válka hodně krvavá!

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pan Clifton odešel. Zatrpklý vývojem událostí. Pan Keith si dolil z karafy.
    „Vy tu loď znáte. I jejího kapitána.“
    Oči lucerny se leskly na stěnách poháru.
    „Kapitán Harris si na ní málem vylámal zuby. Štěstí při něm stálo.“
    Při ní také. Jeden výstřel. Upila ze svého poháru. Ať je válka hodně krvavá!
    „Otce ten střet stál život. Když se vyhnu konfrontaci, budou mě soudit za zbabělost a nesplnění rozkazu. A vy budete svědčit proti mně. Když ne...“
    Kolik žen přijde o muže. Kolik matek o syny. Vržené do zmatku zběsilého světa. A kolik z nich získá šanci na lepší živobytí...

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že mi to projde... Doufám, že mi další témata budou přát, jinak to do konce dubna nedokončím.

  • Obrázek uživatele Terda

    Návrat

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTEŽNÍ bez nároku na bod.

    Drabble: 

    Život rámovaný údery zvonu. Kovový hlas hlásající, že uplynula další půlhodina. Písek tekoucí ve skleněném žaláři. Skřípění pískovce. Rutina. Tradice. Zvyk. Dny šedé jako hladina oceánu.

    Tak jako se oceán vzedme bouří, tak hvizt píšťaly třístí šeď o hladinu. Písek mezi střepy. Člun se objevil na obzoru před polednem. Návrat kapitána uvítali, jak se patří. Uznalé výkřiky patřily Ludlowovi. Radost zkalená ztrátou. Připijí si na padlé druhy. Až přijde čas.

    Seděli pro ti sobě. Jen oni tři.
    „Pánové, přiznejme si, že to bylo fiasko. Na navázání přátelských styků můžeme zapomenout. A do toho se nám tu pohybuje plně vyzbrojený dvojpalubník.“

  • Obrázek uživatele Terda

    Den za dnem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    To tak dlouho přemýšlíte o tom, co si s tím tématem počnete, a přitom je řešení tak prosté. Seriál asi ještě sesmolím, ale tohle sedlo jak hrnec na...

    Drabble: 

    Budík zvoní s urputnou neodbytností. Najít správnou piluli. Zapít. Spolknout. Za dvanáct hodin znova. Sníst druhou snídani. Vypít ranní příděl tekutin. Učesat se. Udělat ze sebe člověka je den ode dne těžší. Zkontrolovat čas. Ještě deset minut. Hlavu už si neumeju. Stejně jdu jen na nákup. Vycházkovým tempem dojít k nejbližší sámošce. Cesta zabere dobrou tři čvtrtě hodinu. Uvázat Zvíře. Ulovit pár housek, sýr a rajčata. Vyzvednout Zvíře. Znovu zkontrolovat čas. Autobus jede za tři minuty. Domů dorazím s dvacetiminutovou rezervou. Uvařit oběd. Sklidit kuchyň. Odpočítávat minuty do odpolední vycházky. Každodenní rutina svázaná údajem na kusu papíru. Daň za klid.

    Závěrečná poznámka: 

    Jsou chvíle, kdy silně přemýšlím tom, že si a zeď začnu dělat čárky, protože některý dny jsou nekonečný.

  • Obrázek uživatele Terda

    Útěk

    Fandom: 
    Drabble: 

    Od cíle je dělilo poslednich pár desítek metrů pláže. Tmou štěkaly výstřely. Dva muži padli. Nekonečné vteřiny hry na život a na smrt. Opřít se do oblých boků. Chladný dotek vln. Vytáhnout vesla. Napnout plachtu. Chytit závan větru. Skomírající ozvěna mušket.
    „Madam, jste v pořádku?“
    „Jen trochu rozlámaná.“
    „A co jejich loď...“
    Zdráhavý hlas kadeta Miltona. Tušila, na co se chce zeptat.
    „Nebuďte snílek, Benjamine. Nemesis má dvojnásobný počet děl i posádky. Dvě paluby.“
    Dvakrát s ní Skřivánek změřil síly. Dvakrát stěží vyvázl. Ztratil kapitána. Noční můry z minulosti získaly jasné obrysy. Vyzvou štěstěnu do třetice?
    Možná nedostanou na výběr.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na okamžik

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Bolí mě hlava. Asi ze sluníčka. Vůbec mi nejde myslet natož psát. Nic lepšího ze mě asi nevypadne.

    Drabble: 

    Rozhlížel se po táboře. Pak ji spatřil. A dva strážné. Na nic nečekal.
    Běsnění boje ji probralo z neklidné dřímoty. Surové drapnutí za rameno.
    „Zkus jen ceknout!“
    Pokusila se vyškubnout. Železné sevření. Blýsknutí nože. Překvapené heknutí. Stisk povolil. Krev se vpíjela do látky. Druhý nepřežil o mnoho déle.
    „Ludlow.“
    Zabručení. Nikdy neplýtval důvěrnostmi. Pohled z minulosti.
    Kdy ho viděla naposledy? Před lety. Připadalo jí to tak dávno. Pohled z jiného století. Prchavý okamžik rozbitý bitevní vřavou.
    „Rychle!“
    Přeřízl pouta.
    Tesák strážného změnil majitele.
    „Musíme zmizet.“
    Ludlow kývl. Odvolat muže. Ztratit se ve tmě. Dostat se k člunu.
    Ještě nemají vyhráno.

    Závěrečná poznámka: 

    Že jsem paranoidní neznamená, že po mě nejdou. Vidíte ho tam?

  • Obrázek uživatele Terda

    Večerka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Člun přistál v kryté zátoce. Mlčeli. Dva muži zůstali na hlídce. Zbytek se vydal za bocmanem. Z moře si byli jisti, že jsou na správném místě. Záblesky tančily mezi stromy. Nyní je obklopovala temnota. Plížili se nocí vedení touhou po odplatě. Sekery a tesáky v pohotovosti.

    Tábor se chystal ke spánku. Hovor utichal. Plameny skomíraly. Z lesa se ozývaly skřeky nočních ptáků. Pak zazněl nepřirozený ryk. Ospalost přerval zmatek. Vtrhli do tábora jako příboj. Smečka urvaná ze řetězu. Ludlow srazil muže, který se postavil na odpor. Zastavil se. Nedbal na vřavu. Soustředil se na svůj cíl. Najít kapitána. Rychle. Sám.

    Závěrečná poznámka: 

    Opět jsem paranoidní. Tak doufám, že se pár desítek námořníků dá považovat za dav. Kdo je osamocen je snad zjevné.

  • Obrázek uživatele Terda

    Čím okořenit večeři

    Fandom: 
    Obrázek: 
    Závěrečná poznámka: 

    Už věky jsem nekreslila, omluvte tedy umělecký nedojem. Navíc mám omezené technické možnosti.

  • Obrázek uživatele Terda

    Táborové ohně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Cítila teplo ohně. Směs hlasů. Smích. Rozvázali jí pouta. Promnula sedřená zápěstí. Bertrand jí podal kus pečínky. Černé oči se leskly ve světle plamenů. Nevzala si nabízené sousto.
    „Jak chcete. Budu vás muset zase spoutat.“
    „To se tak bojíte, že uteču?“
    Ve tváři úšklebek šelmy.
    „Už jednou jste se dostala ze zamčené cely. Podruhé se vám to nepovede.“
    Některé útěky se nezapomínají. Ne když svedete protivníka na scestí. Zadupala vzpomínky na dno mysli. Za zradu ho čekala smrt.
    „To je prozíravé.“
    Špetka výsměchu se prodrala k povrchu. Zajali ji. Ne Skřivánka. S trochou štestí zaplatí. Jsou chyby, které se neodpouští.

    Závěrečná poznámka: 

    Utéct ze zajetí s pomocí "ze vnitř" je rozhodně z určitého úhlu pohledu neodpustitelný hřích. A zajmout díky prachsprostý lsti taky.

  • Obrázek uživatele Terda

    Rozhodnutí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Rozkazy se nesly od zádi se vzrušenou naléhavostí. Plachty se vzdouvaly. Museli zmizet. Pryč z dosahu přístavních baterií. Nepadnout do rukou nepříteli.
    Vůně grogu štípala v nose.
    „Všiml jste si, jaké měli ti muži uniformy?“
    Otázka jako prásknutí bičem. Otřesené přikývnutí.
    „Řekněte mi všecho.“

    Pan Keith svolal posádku. Musel utišit doutnající zlobu. Najít řešení.
    „Chlapi! Kapitána zajali.“
    Pravda bodala do žeber.
    „Byla to sprostá léčka. Musíme ji z té šlamastyky dostat. Hlásí se někdo jako dobrovolník?“
    Pobouřené ticho křičelo.
    „Pane, já půjdu.“
    Pevný hlas zlomil pečeť mlčení. Slova bocmana byla hlasem posádky. Les rukou. Bzučení včelího úlu. Všechny postrádat nemohl.

  • Obrázek uživatele Terda

    V zajetí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Mohlo by to být lepší, ale písmenka měla nějakou vzpurnou náladu.

    Drabble: 

    „Budete mi muset odpustit trochu nepohodlí. Vaše pověst vás předchází.“
    Rozkazům, které rozčísly vzduch, nerozuměla. Zanikly v ruchu odchodu. Funění koní. Dusot nohou. Jeden z Bertrandových mužů jí nevybíravě zkroutil ruce za zády. Odpor byl marný. Provazy se zahryzly do zápěstí. Jiný jí strhl z krku černý šátek. Odzbrojit. Spoutat. Oslepit. Zdvořilost zadupaná do země.
    Pár hrubých rukou ji postrčil vpřed. Nadávce rozumět nepotřebovala. Byla zřejmá. Pro tyhle muže byla nepřítel číslo jedna. Zosobnění zla. Netvor. Pravdivé střípky přibarvené slovy kapitána i pověrčivostí. Vedli ji v železném sevření. Mohla jen odhadovat, že k lodi. Směr a kotviště však halila temnota.

    Závěrečná poznámka: 

    Jakákoliv informace v přítomnosti nepřítele je přísně tajná.

  • Obrázek uživatele Terda

    Seto a Samo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dneska nejsem v nejlepším rozpoložení. Rozhodně nemám náladu vymýšlet drasťárny. Takže jedno jezevčí mimo seriál...

    Drabble: 

    Den první

    „Podívej, co jsem ti přinesla. To je liška.“
    Tak ta je parádní!
    Černorezatá čmouha. Dusot jezevčičích tlapek. Štěknutí. Esence radosti v drátěném kožíšku.

    Den druhý

    To nemyslíš vážně, že půjdeme ven!?
    „Nedělej fóry. Sluníčko svítí, kytky kvetou, pyly dráždí sliznici...“
    Dneska nikam nejdu.
    Gordický uzel na čtyřech tlapkách.
    „Neříkej, že to potáhneme s sebou...“
    Bez lišky nikam nejdu!

    Den třetí

    Koberec zdobí chomáče zrzavých chlupů. Liščí hlava se válí v koutě. Uprostřed obrazu zkázy trůní černý ďábel s andělským výrazem.
    „To si z mě děláš legraci!?“
    Já to nebyl.
    V očích nevinnost sama.
    Vážně. To asi únava materiálu.

  • Obrázek uživatele Terda

    Tonoucí se stébla chytá

    Fandom: 
    Drabble: 

    Neodpověděla. Namáhavě se postavila. Hrot meče opisoval její pohyb.
    „Nechcete, abych přestal být zdvořilý.“
    Mlčela, když jí brali zbraně.
    „Jste nepředstavitelný zbabělec, Bertrande.“
    Hlas stydl pohrdáním. Plavba pod falešnou vlajkou. Snaha přechytračit protivníka. Námořním uměním či lstí. Získat výhodu postavení. To k válce patřilo stejně jako smrt. Tohle byl špinavý tah.
    „Historie se neptá, jak bylo vítězství dosaženo.“
    Hedvábí sebedůvěry klouzající po povrchu.
    Zajetí kapitána není vítězství. Ne bez lodi. Hvězdička naděje zamrkala. A sílila.
    Že se Clifton dostal ke člunu.
    Že pan Keith odhalil léčku. Odvedl Skřivánka do bezpečí.
    Dokud neuvidí na zádi fregaty vlát cizí vlajku, nepřijme porážku.

    Závěrečná poznámka: 

    Nejzářivějí hvězdou v nouzi, je jedině naděje, že situace není tak zoufalá, jak se jeví.

  • Obrázek uživatele Terda

    Hon na lišku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Násilí na zvířatech... a na lidech vlastně taky.

    Drabble: 

    V Cliftonově tváři se mihl zmatek.
    „Tak jeďte!“
    Průvodce se je pokusil zadržet. Byl příliš pomalý. Zvíře bez jezdce těžce dýchalo. Ostře stiskla boky koně. Klobouk zadupaný v prachu. Balancování na kraji pádu. Vlasy bičující tváře. Nesrozumitelný výkřik. Závod o život. Klapot. Supění. Lesk karabin. Uniformy. Třesk výstřelů. Zoufalá snaha unikout.

    Rána od nikud. Kůň klopýtl. Ztratila rovnováhu. Krátký let a tvrdý pád. Bolest. Železa sklapla čelisti zrady. Dotek oceli. Sametový hlas.
    „Statečný pokus. Musím vás požádat, abyste mi dala svůj meč.“
    Bertrand! Protivník ze starých časů.
    Skřivánek. Osten studu pod žebry.
    Prchavá naděje.
    Pan Keith ví, co má dělat...

    Závěrečná poznámka: 

    První co se mi při přečtení tématu vybavilo, byl cválající kůň s jezdcem. Snad je tedy zřejmé.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na odchodu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nervozita dosáhla vrcholu.
    „Měli bychom se vrátit na loď.“
    Slova zanikla v šumu.
    „To by nebylo zvořilé. Ani vhodné,“ namítl Clifton.
    „K čertu se zdvořilostí,“ zaklela. Pan Clifton ovládal diplomatické finesy. Ona měla svůj čich. Věrný druh, co nikdy nespal. A tady něco zatraceně smrdělo.
    „Řekněte guvernérovi, že mám povinnosti. Nějak to zaobalte. To zvládnete. A vyřiďte mu mé pozvání k obědu. Řekněme zítra dvě hodiny po poledni.“
    Do téhle nablýskané stoky už nevstoupí.

    Z paláce je vyprovázel starý známý s knírem. Podkovy klapaly po dlažbě. Odpolední ruch města mlčel. Rychlý pohyb mezi domy. Ostré pobídnutí.
    „Jeďte!“
    Čich ji neklamal.

    Závěrečná poznámka: 

    Jsem paranoidní. Téma je schované jednak ve zmínce o čichu a jednak v posledním odstavci.

  • Obrázek uživatele Terda

    Hostina

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hostina v domě guvernéra se vlekla. Mísy přetékaly masem. Vábily všudypřítomné mouchy. Pan Clifton udržoval živý rozhovor se skupinou místních pohlavárů. Bezduché tlachání se slévalo v jednolitý šum. Frances měla pocit, že v dusné místnosti sedí už celé hodiny. O důvodu jejich plavby zatím nepadla ani zmínka. Nedělala si plané naděje, že by se jednání odbyla rychle. Počítala s průtahy. Ale přesto se nedokázala zbavit vtíravého pocitu ohrožení. Snad to bylo něco ve tváři jejich průvodce, co nedovolilo ospalosti aby udolala její ostražitost. Cosi skrytého pod hedvábným baldachýnem. Faleš zahalená do pohárů laciného vína. Jed odkapávající se smějících se rtů.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že téma je zřejmé...

  • Obrázek uživatele Terda

    Profesor Hrbolek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nenapadá-li vás, jak téma naroubovat na palubu, přichází na řadu zvířátka. Prostě každodenní hra našeho starého jezevčíka zkoušející moji všímavost.

    Drabble: 

    Nenápadný hrbolek. Zachvění krepové látky. Neviditelnost vypilovaná roky cvičení.
    „Co děláš v tý posteli?“
    Hrbolek nic. Zvedám peřinu.
    „Padej na pelech!“
    Výčítavý pohled číslo dvě stě. Vidíš, že nemám nožičky! Kámen by se ustrnul.
    „Jsi hluchéééj!?“
    Není. Jen to více méně zdrařile předstírá. Otráveně přiznává přítomnost končetin.
    „Bude to? Sypej!“
    Nejdůležitější povel ve vesmíru. Těžkopádný seskok z prestižního místečka. Do vlčí elegance má daleko. Ztýraný pohled z pelíšku.
    Jsi zlá.
    „Jsem teroristka.“
    Pošlu na tebe pavouka.
    „Toho ze záchoda? Ten už byl deportován.“
    P. A. V. O. U. K. Právní Asociace Vestajů Ochrany Utrápených Kamarádů.
    „Posledně to byly Děti Země.“

    Závěrečná poznámka: 

    Deset let byl zvyklý spát v posteli s našima bez omezení. Já se se psem v pelechu nevyspím. Takže plán byl takový ho to odnaučit. Povedlo se tak na půl. Ze striktního zákazu jsme slevili na to, že může na pozvání. Opuští ji obvykle dobrovolně. Občas si, ale neodpustí demonstrativní týrané pohledy. :D
    "Pošli na ni Děti Země" je oblíbená tatínkova prupovídka, když hájí jeho zájmy.

  • Obrázek uživatele Terda

    Pozvání

    Fandom: 
    Drabble: 

    Uháněli k jihu na křídlech neurčitých zvěstí. Dlouhé týdny ostražitého spěchu. Pak se z ranní mlhy vynořil jejich cíl. Spustili čluny. Přístav vítal křikem racků. Kalná voda páchla směsí rybiny a splašků. Nábřeží halila naleštěná bída.

    Přivítal je snědý chlapík v blyštivé uniformě. Dlouhý knír. Potměšilý pohled. Strojený úsměv panského poskoka.
    „Guvernér vás již očekává, pánové. Přeje si, abyste se cítili, jako doma.“
    Žádné tanečky. Jen pozvání pohlavára. Šestý smysl námořníka bil napoplach. Koně pohazovali hlavami. Uši olezlé od much. Zdobená sedla skrývala varhany žeber.
    „Pane Miltone, vraťte na loď. Vyřiďte, že jsme v sídle guvernéra.“
    Vstoupili do jámy lvové.

    Závěrečná poznámka: 

    Vlky tam mám jenom mořské. A když jsou už nějakej ten týden na moři, tak ten domov musím vzít poněkud oklikou. Uvidíme, jestli to projde.

  • Obrázek uživatele Terda

    Nesmíme ztratit ani minutu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zakotvili u nevelkého ostrova. Pobřežní městečko nepůsobilo vábně. Ale mohli doplnit zásoby. Získat informace.
    „Spusťte čluny! Pan Lynch a pan Clifton půjdou se mnou. Pane Keithu, máte velení.“
    Třeba jeho vzdělání bude konečně užitečné.

    Vrátili se v pozdním odpoledni. Vezli pár koz a pěkného čuníka. Panu Lynchovi se podařilo vyhandlovat několik soudků místní pálenky. Ovšem zprávy, se kterými se vrátil pan Clifton byly méně příznivé.

    Muži se opřeli do vratidel. Rovníkové dusno tížilo. Holá záda se perlila potem. Jednolitý rytmus hrubých hlasů. Skřípot lan a řetězů. Hra svalů v koutku oka. Plachty lapající po větru. Pokusí se dohnat ztracený čas.

    Závěrečná poznámka: 

    Jsem zvědavá, zda-li mi to projde. Ale ty svaly tam jsou. A priferie taky. Nehledě na to, že se pohybují na "periferii světa".

  • Obrázek uživatele Terda

    Nad sklenkou vína

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dneska to vážně nešlo. Hlava mě bolí od rána jak střep a jediné po čem toužím je dlouhý, nepřerušovaný spánek.

    Drabble: 

    Pan Keith si víno vychutnával jako znalec. Prázdná konverzace vplula do hlubších vod.
    „Nepochopí, že jste mu zachránila kůži, madam.“
    „Lepší Clifton v podpalubí, než posádka na nože, nemyslíte?“
    Opatrné zamylšení. Pouštěl se na tenký led. Zpochybňování rozhodnutí nadřízeného se nevyplácelo. Víno však bylo silnější.
    „V tuhle chvíli... Odpusťte, madam.“
    Zarazil se v půli věty.
    „Znáte ho?“
    „Z doslechu.“
    Vyhýbavá slova muže, který strávil na pevnině příliš času. Skrývala zkušenost s těmi, co moc směňují za peníze. Změnila téma.
    „To zdržení bude mít následky.“
    Nemluvila jen o zásobách. Nepotřebovala hospodáře. Mít přehled bylo podmínkou přežití. Avšak přežití nebylo zárukou úspěchu.

    Závěrečná poznámka: 

    Dle internetů je sklepmistr znalec vín. Víno na palubě mají. Sklep nikoliv. Ale mají podpalubí. A v tom je potřeba se mistrně vyznat. Tak snad mi to projde...

  • Obrázek uživatele Terda

    Kdo nepracuje, ať nejí

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Ale já jsem...“ prostestoval pan Clifton.
    „Na pevnině můžete být třeba císař pán, ale na téhle lodi jste akorát budižkničemu. Je na čase, abyste přiložil ruku k dílu. Počítat umíte. A od této chvíle budete spát s kadety.“
    Nejraději by ho poslala před stěžeň. Ale lodníci by mu zpřeráželi žebra. V lepším případě.
    „To nemůžete!“
    „Pane Lynchi, vedu vám pomocníka. Pořádně ho zapřáhněte.“
    Pan Clifton se tvářil jakoby spolkl odvar z pelyňku.

    „Tohle se Vám může vymstít, madam“ prosnesl polohlasně pan Keith, když se vrátila na palubu.
    „Možná.“
    Odmlčela se. Něco ve vzduchu se změnilo.
    „Přijměte mé pozvání k večeři.“

    Závěrečná poznámka: 

    Je zvláštní, kolik různých významů má pelyněk podle různých kěvtomluv. Např. výsměch, jenám souzeno se rozejít nebo staň se mi přítelem. Ten poslední se mi líbí nejvíc.

  • Obrázek uživatele Terda

    Jonáš

    Fandom: 
    Drabble: 

    Plachty mrtvě visely. Splihlé cáry nadějí. Apatií probublávalo napětí. Kvůli komu je moře trestá? Otázky o kterých se nemluví. A přece čpěly z tajícího dehtu.

    Pan Clifton se už na palubě neukázal. Pan Keith se zmínil, že ani do důstojnické jídelny nechodí. Než by pozoroval realitu života, pohroužil se do knih.

    Dny splývaly do jednoho. Ospalá nehybnost ho vylákala z nory. Zamířil k velitelské palubě. Hedvábným kapesníkem si zakrýval ústa.
    „Kapitáne, kdy doplujeme...“
    „Pokud jste si nevšiml, stále nemáme vítr. A mohu-li vám dobře radit. Neprovokujte ty muže.“
    Nevyřčená hrozba. Námořník pro vítr udělá cokoliv.

    Toho večera se plachty napnuly.

    Závěrečná poznámka: 

    Tak doufám, že jsem se vlezla do tématu. Beru ho jako něco, o čem se prostě nemluví.

  • Obrázek uživatele Terda

    Naděje

    Fandom: 
    Drabble: 

    Slunce nabíralo na síle. Ale ve stínu vratiplachty bylo i po poledni příjemnějí než v dusné kajutě. Frances seřízla špičku brku. Kolik dní už se v deníku opakoval stále stejný zápis. Jasno. Bezvětří. Muži drhnoucí palubu byli vysvlečení do půli těla. Po zádech stékal pot. Co chvíli se ozvalo hvízdání. Vábili vítr.

    „Jestli to bezvětří brzy neskončí budeme muset snížit příděly.“

    Pan Keith potřásl hlavou.
    Nikdo neřekl, co nastane, pokud je bezvětří zdrží ještě déle. Frances zahvízdala. I ona vyrostla v podpalubí. Věděla, že život na moři není na zkoušku. Pověry dávaly naději. Že tentokrát se moře a obloha smilují.

    Závěrečná poznámka: 

    Slovo "naostro" beru ve významu opaku "na nečisto" nebo "na zkoušku". Případně něco naostřit.

  • Obrázek uživatele Terda

    Antióda na námořnictvo aneb černé myšlenky prvního důstojníka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Rýmy to snad má, oslavné to alespoň z části také je a rozhodně to je kapitální BJB.

    Drabble: 

    Ach ta naše slavná flota
    tu nezastaví žádná slota.
    Jsi-li muž a nebo chlapec
    čeká tě jen slávy kopec.

    Za vítězstvím po vlnách
    z nepřítele žádný strach
    hrdé lodě za svítání
    vyplouvají znenadání.

    Na palubách statní muži
    všichni po zásluhách touží.
    Ač se bijí jako lvové,
    mnohé metály jsou snové.

    Ať jsi muž a nebo chlapec
    slíbili ti slávy kopec.
    Nemáš-li však strýčka krále
    dychti po zásluhách dále.

    Závidíš těm, co štěstí měli,
    že si páni rozpomněli.
    Že jsi také věrně sloužil,
    do vína jsi rty pohroužil.

    Pak tě přepad břichabol,
    a polil tě chladný stud,
    žes záviděl jim osud.

    Závěrečná poznámka: 

    Slibuju, že už nikdy nebudu veršovat... Pokud se tu neobjeví, zase nějaký šílený bonus.

  • Obrázek uživatele Terda

    Problém s identitou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Maličko odlehčíme.
    To je tak, když vás nápad přepadne hned, ale psaní vám přeruší rodina, takže vám úplně přervou nit. Tak se na to rozhodnete vyspat. A pak zkracujete z téměř sto padesáti slov, dostanete se na sto jedna a za zlatý prase vás nenapadá, kde to poslední slovo ubrat.

    Drabble: 

    Bezvětří vylákalo z podpalubí pana Cliftona. Obličej měl nezdravě propadlý. Zamířil do stínu vratiplachty.
    „Už se cítíte lépe?“ zeptal se první důstojník.
    „Asi ano... Poslyšte, jste si jistý, že kapitán je dostatečně kompetentní?“
    „Není v mé pravomoci, soudit své nadřízené.“
    „Ale vždyť jsme se v té hrozné bouři málem potopili! A považte, že se vydává za někoho, kým není!“
    Hlas přeskakoval rozčileným šepotem.
    První důstojník odpovědět nestihl.
    „Připomínám, že vaše slova by mohla být považována za podněcování vzpoury.“
    Zbledl.
    „Pokud nevíte, jakým způsobem se tento přečin trestá, ráda vás nechám nahlédnout do válečných řádů.“
    Pichlavý úsměšek rozšklebil zjizvenou tvář kapitána.

    Závěrečná poznámka: 

    Vidíte ho tam? Vidíte?

  • Obrázek uživatele Terda

    Koňské šířky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Skřivánek se s každou mílí vzdaloval chladu zimy. Šědí se prodralo slunce. Zprvu nesmělé jako mladá debutantka. Vlídnou tvář halilo do mraků. Muži odložili pršipláště.
    Lodníci nastavovali křivé úsměvy váhavým paprskům.
    Pan Keith se neusmíval.
    „Zdá se, že jsme tu slotu nechali za zády.“
    „Zdá se,“ přitakala Frances.

    Stoupající rtuť barometru. Dobré znamení. Posel tišících se bouří. Stoupala příliš brzy. A příliš rychle. Svrchníky vystřídaly slamáky. Šmolka se táhla od obzoru k obzoru. Hladina oceánu zmrtvěla zlatem. Plachty zplihly.

    Když vyplouvali vyzývali zimní vichry. Koňské šířky přinesly trest za troufalost. Trest, který nečekali.
    A nehybnost bude tím nejmenším. Zaplatí všichni.

    Závěrečná poznámka: 

    Koňské šířky jsou oblasti mezi 30. a 35. rovnoběžkou. Typické je pro ně horké, suché počasí a velmi slabý vítr.
    Snad mi to projde.

Stránky

-A A +A