Síla víry

Poutnická hůl dopadla.
Znova a znova.
Bodala hrotem opáleným v ohni.
Tlející maso opadávalo.
Skeletoni chrastili kostmi.
Orezlé zbraně padaly na zem.
"Díky bratře Jene," křičel mnich, "Díky Bože!"
Okamžik postál.
Namočil špičku hole do svěcené vody.
Vykročil.
Větší díl práce ho čekal.
Nejtemnější háj hvozdu.
Kruh nemrtvých.
Rozrazil ho jako povodeň.
Chrlil modlitby jako kletby.
A pak nastalo ticho.
Nemrtví byli zničeni.
Uprostřed kostí vzlykala dívka.
Klečela s tváří v dlaních.
Ó Bože!
Snad se i modlila...
Pomohl jí vstát.
A...
Zkameněl.
Potrhané hadříky sklouzly.
"Bratře..."
"...oni mi slouží, ale ty..."
"...ty mě budeš milovat!"
Nezaváhal.
Miloval.
Jen ji.