Šance

Mohutný Gal se kolébá skrz vesnici v marné snaze uniknout přesvědčování svého kamaráda…
„No tak, Obelixi, dej mu aspoň šanci! To sis nevšiml, jak byl ten Říman smutný?“ hraje na city Asterix.
„Nedělej si ze mě legraci!“
„Bylo to sice nečekané, ale nemůžeš vždycky dát na první dojem,“ malému Galovi při řeči cukají koutky.
„A co mám podle tebe dělat? Vyrobit mu menhir jako dárek na usmířenou?“ bručí Obelix.
„No, to raději ne… Nejspíš by ho připlácnul do země…“ usoudí Asterix, dusící se smíchy. „Jen mu dej možnost, aby se vyjádřil. Nikdy nevíš, co z toho prvního setkání může být…“