Zamrkala jsem proti světlu a vystoupila na pěšinu. Husté větve smrků se rozestoupily, mezi stromy se vynořilo slunce. Stačilo pár kroků a vůně smůly se smísila s vůní posečené trávy. Zhluboka jsem se nadechla a cítila jsem, jak se mi po tváři rozlévá široký úsměv.
Tohle bylo to místo.
Vykročila jsem napříč loukou. Ta se mírně svažovala a zahýbala mezi stromy.
Kdy jsem tu byla naposledy?
Z pár neklidných týdnů se staly roky. Hledala jsem pokoj na všech koncích světa, v lidských náručích a slovech. A on přitom celou tu dobu čekal tady - na louce za domem dědy a babičky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
<3 To je nádherný.
strigga
<3 To je nádherný.
Úžasné, moc příjemné, plné
Esclarte
Úžasné, moc příjemné, plné radosti.
Jé, to je pěkné. Taky bych se
Keneu
Jé, to je pěkné. Taky bych se chtěla vrátit na některá svoje místa.
Některá místa jsou fajn, ale
Killman
Některá místa jsou fajn, ale ani místa nejsou navždy...
Krásné, to tak nějak
Esti Vera
Krásné, to tak nějak pohladilo po duši :)
Krásné a poetické :)
Evangelista biolog
Krásné a poetické :)
Moc milé. Hned jsem se při
Aplír
Moc milé. Hned jsem se při čtení viděla na louce a cítila ty vůně.
To je krásné, úplně cítím tu
Achája
To je krásné, úplně cítím tu vůni smůly :-)