Nikdy nepodceňujte Longbottomovy!

„Kolik jich je?“ zeptala se Augusta vnuka, neboť až na konec předzahrádky nedohlédla.
„Tři,“ odvětil Neville vykukující zpoza kuchyňské linky.
„Pche! Myslí si, že se nebudeme bránit! Že půjdeme jako kluběnky na porážku!“
Neville se rozhodl nekomentovat bizarnost tohoto přirovnání – kdo by porážel kluběnky? – a raději pokračoval v plnění viál bolákovým lektvarem. „Už jsou za brankou, babi. Brzo to začne.“
Augusta si zamnula ruce a pevně sevřela hůl. „My se nedáme, milánkové. Nikdy nepodceňujte Longbottomovy!“

Zaměstnanci ministerstva vstoupili do zóny smrti (tedy vstoupili by, než Neville přesvědčil babičku jen k bolesti a ponížení). Hejno trpaslíků se jim vrhlo na kotníky.