Svačina za kuropění

Měl neskutečný hlad, ale přemohl se a nejdříve vytřel obývák, s prázdným žaludkem to bylo bezpečnější. Jakmile se umyl a převlékl do čistých šatů (včerejší přes noc prosákly potem, jako by v nich vyběhl Oleško), zkonzumoval během hodiny veškerý obsah své lednice. (V duchu si blahořečil, že se poslední dobou celkem dobře zásobil, teď se mohl utěšovat, že se přežírá aspoň vyváženě.) Jak se zážitek blízké smrti vzdaloval a jeho žaludek plnil, nálada se mu rapidně zlepšovala. Když s chutí schroupal i jinak neoblíbené mrkve (kupoval si je už víceméně jenom ze zvyku), jeho už nikdy pomalu získávalo kontury uvidíme.