Navazuje na Do třetice.
„... na shledanou,“ dořekl, zatímco přemýšlel, jak často se asi paní Veselá ušklíbá nad ironií svého jména.
„Na shledanou,“ řekla a zamířila zpět ke svým dveřím. Pomalu za sebou zavřel. Praštil by do nich hlavou, ale to by udělalo hroznou ránu. Zkus být chvíli zas ohleduplný, tichý soused, ano?
Nesoustředěným pohledem zabloudil na hodiny. Měl by si už pohnout.
Svižně prošel bytem, otevřel ledničku, aha, zapomněl, bude si muset něco koupit cestou, krátce si vyčistil zuby (napadlo ho, jestli z něj chudák paní Veselá náhodou necítila tu šílenou směsku, co zkonzumoval), zapnul pračku, sebral batoh pohozený do rohu a vyrazil ven.
Tak zase nevím, vidíte téma?
Následuje Není oběť jako oběť.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Téma vidím. A tu běžnost
Aries
Téma vidím. A tu běžnost úkonů mu přeju, trochu normálna zjevně opravdu potřebuje
Taky bych řekla, děkuju. :)
Lee
Taky bych řekla, děkuju. :)
Líbí, je to hodně
Faob
Líbí, je to hodně "všednodenní", maminka se nezapře :-)), ale aby něco vyniklo, musíme umět napsat pozadí!!!
Tsss, co mám dělat, když je
Lee
Tsss, co mám dělat, když je všední den. :D Navíc ho už potřebuju chudáka někam dostat, rozhovory jsou fajn věc, ale soudím, že by se v sérii mělo sem tam taky něco stát. XD Děkuju!
Moc pěkné, hned ta první věta
Aplír
Moc pěkné, hned ta první věta je nádherná. A ty běžné činnosti zpestřené jeho úvahami nastartovaly moji představivost. Úplně ho vidím.
Děkuju, ono mělo být něco
Lee
Děkuju, ono mělo být něco takového už v minulé stoslůvce, ale nevešlo se to, mrška. Jsem moc ráda, že to na Tebe působilo sugestivně, smím-li to tak nazvat. :) Díky!