Zůstal mi tu malý dloužek, nedokončená předloňská padesátka o baletce Jelizavetě Nikolajevně Nikolské. Takže letos v dubnu se pokusím její příběh dovést až ke konci. Série asi na celý duben nevystačí, ale kdo ví. V závěrečné poznámce najdete stručné shrnutí předchozího děje, doporučuju číst až po drabbleti.
Měla bych taky přiznat, že Baletka byla můj první (a zatím i poslední) pokus o povídku delší než dubnový drabblový seriál a že je to na ní znát. (To jen kdyby někdo cítil nutkavou potřebu pročíst si to celé, tak aby věděl, do čeho chce jít :) )
Praha, 1935
Celý dubnový seriál se odehrává v rámci let 1935–1955 (primárně v Československu) se vším, co k tomuto historickému období patří.
První vagon vykolejil v Petrohradě. Vezl její dětství.
Druhý takřka vzápětí v Oděse. Vzal s sebou jejího prvního manžela.
Ve třetím, pražském, skočil těžce pošramocený její sen o Národním divadle.
Ze havárie čtvrtého se ona i její druhý manžel zachránili bez škod na životě i zdraví; spravit ho ale bylo nemožné.
Pátý vyletěl z trati bleskurychle. Do vln Černého moře jí unesl nejmilovanějšího milence.
Teď lokomotiva ztěžka vleče poslední dva vagony. V jednom se radostně opíjí talent, sláva a všichni žáci Jelizavetiny školy. Ve druhém sedí ona sama, zírá do tmy a zahání noční běsy kratičkými vpády do horoucích lásek.
Jelizaveta Nikolajevna Nikolskaja se narodila 24. října 1904 ve Vladivostoku. Maturovala na oděském gymnáziu, studovala na konzervatoři a v baletní škole Mariinského divadla v Petrohradě. Za občanské války působila v oděském divadle. Jejím prvním manželem byl pravděpodobně Vasilij Nikolskij. Jeho osud není znám – v povídce zemřel během revolučních bojů.
V r. 1921 společně s matkou emigrovala přes Polsko a Francii do Československa. V červenci téhož roku poprvé hostovala na scéně ND. O rok později se stala sólistkou baletu ND. Na konci října 1925 však kvůli sporům s choreografem Remislavem Remislavským podala výpověď a odjela do zahraničí.
V roce 1922 se provdala za spisovatele, novináře, překladatele a scénáristu Felixe Cammru (nar. 1897). (Ten si v roce 1924 změnil jméno na Felix Achilles de la Cámara del Campo y del Padrone a za druhé světové války aktivně kolaboroval s nacistickým režimem, za což byl v roce 1942 před Národním divadlem zlynčován rozlíceným davem). Jelizaveta se poté podepisovala jako hraběnka de la Cámare del Campo.
V letech 1930–1932 byla sólistkou baletního souboru Královského operního divadla v Káhiře. V roce 1932 se vrátila do Prahy a hned v následujícím roce se stala primabalerínou ND.
V roce 1935 se při divadelním výjezdu utopil (pravděpodobně šlo o sebevraždu, ale jistě nevíme) její dlouholetý milenec tanečník Andrej Drozdov.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Drable vynikající. Začátek
Aries
Drable vynikající. Začátek příběhu jsem sledovala a na pokračování se těším
Díky moc. Říkala jsem si, že
Apatyka
Díky moc. Říkala jsem si, že i kdyby to nikdo nečetl, tak ji tu přece nemůžu nechat takhle pitomě zaseklou :)
No to ne, určitě to dopiš.
mila_jj
No to ne, určitě to dopiš. Pádím na další díl. Jen to čtení moc nedávám.
Vždycky je čas na čtení v
Apatyka
Vždycky je čas na čtení v květnu, červnu... Díky!
Také jsem sledovala. Dobrý
Aplír
Také jsem sledovala. Dobrý nápad povídku dokončit. Jsem zvědavá, jak se baletce bude dále dařit.
Díky moc. Dokončení bylo v
Apatyka
Díky moc. Dokončení bylo v dlouhodobém plánu už od chvíle, kdy bylo jasné, že v původním termínu to nedám :)
Nádhera veliká, jsem natěšená
Tora
Nádhera veliká, jsem natěšená. I když vím, že to bude drsné.
Děkuji velice.
Apatyka
Děkuji velice. Drsné... holt o tempora, o mores, no :)
Kachnička.
Peggy Tail
Kachnička.
Díky.
Apatyka
Díky. Ale co teď s ní? Na rybník, nebo do pekáče? *zamyšlený pohled*
To jsem ráda, že se k Baletce
Esti Vera
To jsem ráda, že se k Baletce vracíš, četla jsem ji moc ráda a těším se na dokončení :)
Myslím, že by mi Jelizaveta
Apatyka
Myslím, že by mi Jelizaveta neodpustila, kdybych ji tu nechala nedokončenou napořád :)
Nenechávej,
mamut
Nenechávej,
její osud ve tvých rukou :)
Spíš mi stojí za ramenem a
Apatyka
Spíš mi stojí za ramenem a zběsilým tempem diktuje, co mám psát :)