To tak člověk dostane nápad a pak se hodinu pachtí při hledání slušné formy. A stejně s tím nejsem úplně spokojená.
4. 9. 1936, Praha, Kavárna Slavia
Implicitní odkaz na sebevraždu.
Jelizaveta a František zabrali stolek pro dva, jen na chvilku, než se budou muset jít připravovat – vždyť večer hrají v premiéře. Jelizaveta se směje, baví, koketuje. Pak jí, snad z otevřeného okna, padne do očí ostrý odraz světla. Prudce je zavře. Vzápětí se jí za víčky zhmotní Andrejova tvář, žárlivostí zrůzněná k nepoznání. Jdi pryč, pomyslí si, jdi pryč, já za to nemůžu. Věděl jsi, kdo jsem, znal jsi mě, žárlil jsi zbytečně, přece jsi věděl, že se vždycky vracím za tebou, jenom za tebou! Věděl jsi to, viď?! A rozhodl ses sám, slyšíš? Sám! Sám! To není moje vina!!!
A takhle to Jelizavetě a Františkovi ten večer na zmíněné premiéře slušelo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Výborně se to povedlo
Aries
Výborně se to povedlo
Díky moc.
Apatyka
Díky moc. Můj jediný problém s tímhle drabbletem je, že jsem měla představu a nebyla schopná ji přenést na papír – a tohle mělo původně 130 slov a to krácení bylo taky šílené...
Ale zvládla jsi ho úspěšně,
mila_jj
Ale zvládla jsi ho úspěšně, tleskám.
*červená se* Díky!
Apatyka
*červená se* Díky!
Moc pěkné
Tora
Moc pěkné
Moc děkuji
Apatyka
Moc děkuji