Zákeřnosti profesora Snapea, fialových kořínků a lektvarů obecně

„Potřeboval jsem trénovat,“ cedil skrze stisknuté zuby Harry; s výrazem nejvyššího vypětí se pokoušel opatrně okrajovat kořínek temně fialové barvy.
„Stejně za to mohl Seamus,“ temně zahuhlal Ron.
„Zmijozelu jen nahrává,“ vedl si Harry dál svou, „že my přijdeme o... Zatraceně!“ zařval, když se už potřetí řízl.
„Říkal jsem, že ten oheň je akorát! Klidně to nechal bouchnout, a my teď...,“ Ron záštiplně drtil brouky.
„Tohle je neuvěřitelné. Co tu... Pečlivě okrájet...“
„Dej to sem,“ Ron netrpělivě sáhl po kořínku a začal ho radikálně osekávat.
„Nesmí se to v žádném případě...“
Křup. Kolem se rozvalil oblak kouře.
„...zlomit,“ dodal tragicky.