Poznámky pod čárou

stanovení sazeb: PG-13
kazisvěti: pošta-pohár ohně.
shrnutí: Hermione v kuchyních.

Hermione si oblíbila úkryt v kuchyních, prohlašovat, že ona dělala to, aby vzdělal a osvobodil dům-skřítci. Bez ohledu na to to dům-skřítci nikdy se zdáli nejméně kousku zaujatého osvobozením; Harry a Ron věřil jejího malého příběhu a Hermione měla nějaký mír. Kromě od domu-skřítci.

“Odkázaný Hermione jako další džbánek horkého jablečného moštu?” jeden z domu-skřítci se zeptali. Už od Hermiony skončil nepříjemný o osvobození, dům-skřítci oblíbili si ji a nemnoho je měl vlastně zalíbil si další nápad -- dům-skřítková zpravodajská síť špehovat vás-vědět to-kdo je podporovatelé a povolení podél informací diskrétně. Dobby zvláště měla myšlenka to dobrá myšlenka a měl vlastně been dělat většinu rekrutování pro ni, který byl jemný Hermione.

“Ano, prosím,” ona říkala, vracet se k jejím knihám. To se opozdilo, opravdu, a slova začala zastřít do každého jiný. Ona by musela jít spát brzy.

Dveře ke kuchyni bouchly otevřený, rozptylovat Hermionu z myšlenek na čas k spaní, a ona byla najednou bdělá, když ona si uvědomila, že profesor Snape stál tam, se mračit na skřítky s jeho charakteristickým sourness. On vypadal zvláště mastně a rozcuchával a Hermione si uvědomila, že on nebyl kolem pro přinejmenším minulost nemnoho dnů kromě u lekcí.

“Odkázaný profesor Snape jako -- jeho obvyklý?” další dům-skřítek se zeptal, dívat se přes u Hermiony nervózně. Snape prohlédl si a jestliže něco, jeho zamračený pohled se prohluboval.

“Postrádat Grangera, co vy odděláte tady?” on se zeptal, odmítat skřítka úsečně. “should ne vy jste v Gryffindor, číst nebo osnovat potíž s Potterem nebo nějaký takový nesmysl?”

Hermione mračila se záda u Snape. Jestliže on chtěl, on mohl zničit její celý kuchyňský útěk tím, že jde do Dumbledore -- nebo dokonce horší, profesor McGonagall. Ona nutila sebe přestat se mračit a být zdvořilý.

“Já studuji v tady,” ona říkala přepjatě. “to je klidnější tady než v Gryffindor společenské místnosti a domu-skřítci nechali mě osamoceně.”

Toto samozřejmě byl jen částečná pravda, a k Hermione je hrůza, Snape vypadal, že zná to.

“Proč vy byste chtěli zůstat sám, Granger? To zdá se ke mně že vy jste docela pohodlní v reflektoru -- nebo možná je další mladá čarodějnice s vaše * výrazný * účes pobíhat s Viktor Krum.”

Hermione se začervenala a pak dostala rozzlobenější. To wasn't některý jeho obchodu a on jen říkal, že být krutý a ohavný rozhodně.

“Já nedělám něco špatně!” ona protestovala. “vy byste měli opustit mě osamoceně. Já jsem dostal moc k práci oddělat lektvary -- a vy jste říkali sebe to jestliže my jsme opatrně si nevšimli jemností --”

“Granger, já znám co já jsem říkal v mé vlastní třídě,” Snape říkal v jeho nejklidnějším, nejnebezpečnějším hlase. Hermione okamžitě zmlkla a začala odkládat její knihy násilně. Snape vypadal pobaveně.

“Co vy děláte, dívka?” on říkal v blízko-líná řeč.

“Já jdu zpátky do Gryffindor domu jako já mít,” Hermione říkala, neschopný držet ostrost mimo její hlas. “těšit říci Nori to omlouvám se já jsem nemohl pít její jablečný mošt.”

Ona stála nahoru a byla ihned stáhnutá do jejího místa.

“Oh, sednout si, postrádat Grangera,” Snape říkal. “já nejdu říct vaše malé tajemství. Já jsem mohl dát zatracený kde vy děláte vaše studování. Já jen najdu to, jak zaujme to vy nejste u Potterovy pravé ruky, jako obvykle.”

Hermione měla říct Snape kde on mohl dát jeho zájem, učitel nebo ne, ale pak ona si všimla něčeho divný -- něco jako když rozumí -- mihnout se na jeho tváři. Ona by měla říkalo něco, ale dům-postoj skřítka Snape je obvyklý a Hermione je jablečný mošt se objevil a oba vzali džbánky paření ticho.

“Proč vy se staráte kde já jsem?” ona zeptala se opatrně poté, co vzal její první sklenici jablečného moštu. “ne že to není věc veřejnosti zaznamenat tyto dny, ale to je druh zvláštní, že vy se staráte.”

Snape smál se a k Hermione je překvapení, on znil téměř soucitně v bitter, Snape-jako druh cesty.

“Já vidím, že vy jste platili pozornost vašemu vlastnímu tisku.”

Hermione povzdechla si smutně.

“Já nemohu vyhnout se tomu,” ona říkala. “každý tabloid v wizarding svět poletoval kolem domu mých rodičů po celou dobu, co já jsem vrátil se domů od Hogwart . Vy víte, že oni nazývají mě nejšťastnější dívkou v Evropě wizarding? Dívka, která dělá oba Viktor Krum a Harry Potter slabý v kolenech. Já mám prakticky uplynulý šílený snažit se ignorovat je.”

Snape usmíval se, který byl divný dost dělat škrtící ventil Hermiony v střední-nápoj, jablečný mošt postřikování na jejích knihách. Ona pak si uvědomila, že ona byla vlastně odhalující tajemství k profesorovi Snape, někdo ona byla docela vědomá disliked ji a její přátelé srdečně a byl možná zlo. Divnost to nebylo ztracené na Hermione.

“Velmi zajímavý. Samozřejmě, to nevysvětluje, že co trápí všechny vaši učitelé,” on říkal s zlý a lehce pobavený pohled. “ale vy se nestaráte o to, je to tak? Vy prostě hledáte malou samotu, studování pro vaši sovu je jako svědomitá mladá dáma mít k --”

“Proč jsou oni ustaraní?” Hermione říkala zneklidněně a podezřele. “a proč být * vy * říkat mně?”

“Příležitost se představovala, Granger,” Snape říkal, brát jeho nápoj obvyklý, který voněl poněkud jako káva zašněrovaná s něčím. “oni šli poslat McGonagall vyslechnout vás, ale já jsem tady a já jsem zvědavý. Co vy jste nahoru k, Granger? Vy jste stali se mlčenliví téměř k bodu ticha. Já jsem nemusel sledovat vaši ruku, jak mává o jako krvavý příznak pro téměř dva týdny nyní.”

“Já mám moc na mé mysli,” Hermione říkala pravdivě. “vy-vědět to-kdo je návrat, snažit se vyhýbat se publicitě, sova je --”

“Samozřejmě,” Snape říkal, brát další skleničku. Hermione povzdechla si.

“Vy nevěříte mně,” ona říkala rozhodně.

“Já dělám, ale já myslím tam je více k tomu,” on říkal. “vy jste hladoví na něco, Granger. Já vím to protože když já jsem byl váš věk, já jsem byl stejný cesta. Samozřejmě, ve vašem věku, já jsem se nespokojil s bytím poznámka pod čárou přesto.”

Hermione byla ryze zmatená čím Snape jen říkal a nedorozumění bylo jasné na její tváři.

“Omluvit mě?” ona se zeptala. “poznámka pod čárou?”

“Vy jste četli dost kouzelné historie znát co já mluvím o,” Snape říkal. “nejkouzelnější historie čte jako biografie -- a být o jednom velkém kouzelníkovi a možná jeho nejbližší mužský kolega nebo jeho rádce. Zbytek lidí v jeho životě -- osoby, které by mohly mít měly přinejmenším, zatímco hodně odpovědnosti za co opravdu stalo se jako hrdina -- být zařazen k poznámkám pod čárou a menším historiím pro skřípavé učence kouzelné historie.”

Ona najednou rozuměla přesně jaký Snape mínil a to nepovzbudilo ji vůbec.

“Vy si myslíte, že my budeme být -- poznámky pod čárou?”

“Já už vím, že já jsem odsouzen k trvalému neznámu,” on říkal. “a já jsem přijal to jako mé vlastní důvody. Ale já nejsem tak jistý vámi, postrádat Grangera. Vy jste jasně nejnadanější čarodějnice vaší generace a vy jste také právě jak jasně jít být zastíněn hrnčířem.”

Ona nikdy slyšela, že někdo dal to jako to a ona věděla, že on wasn't špatný o tom, jeden. Nápad vlastně dát kousek bolesti v ní žaludek a bolest dělali ji cítí nemocní. Byla ona žárlivá na Harryho? Ona nesnášela to on dostal celou slávu a ona byla pouze kurážná žena sidekick? Ne. Celý nápad byl nesmyslný.

“To není zlá věc,” ona říkala. “on porazí vás-vědět to-kdo a jestliže já mohu pomoci, to je dost pro mě. Jestliže to znamená, že já budu jen být poznámka pod čárou v kouzelné historii, to je spousta cti pro mě. Já nejsem ven pro slávu.”

“Velmi ušlechtilý vy,” Snape říkal blandly.

“A co je to předpokládaný, že míní?” Hermione zeptala se. “co vy děláte tady, rozhodně?”

“Já jsem potřeboval šálek čaje,” Snape říkal. “já jsem byl poněkud zaneprázdněný nedávno a dům-skřítci jsou extrémně ochotní, zatímco já jsem jistý vy jste si všimli. A jak já jsem říkal předtím, já jsem zvědavý o proč vy jste úkryt v kuchyních. Já osobně si nemyslím, že to je protože vy jste otrok učené oddanosti, který je všeobecný souhlas.”

Hermione byla najednou tak rozčilená, že ona zapomenula, že Snape byl učitel -- a pro všechny ona věděla to, učitel připravený vzít padesát bodů od Gryffindor pro její odvážné chování. Jak se odvážit on?

“Co vy myslíte, profesor Snape? Že já spiknu se, aby prozradil Harryho? Že já studuji tmavá umění v mém volném čase?”

Snape díval se na ni, zvednutí obočí.

“Vy byste byli daleko zajímavější -- a méně nebezpečný -- mladá žena jestliže vy jste byli,” on říkal chladně. “ale já stěží myslím tak.”

“Tak co, pak?” Hermione říkala, docela frustrovaný. “vy si nemyslíte, že já jsem parcelování, vy si nemyslíte, že já studuji -- a toto není opravdu váš obchod stejně, zatímco já nejsem Slytherin. Co máte na mysli?”

“To znamená toto,” Snape říkal. “my jsme zapojení do zoufalé bitvy tady, postrádat Grangera, a tmavý pán nehraje trh. On nejde jít po Pottere přes přední útok. On bude hledat slabosti v jeho přátelích -- a vy jste nejslabší spojení.”

“Já nejsem!” Hermione říkala, se objevovat. “jak mohli byste -- Já jsem jeden z jeho nejlepších přátel!”

“A vy jste také nesnesitelní, popudlivý, pyšný, a Mudblood nečlen, který cítí se poněkud citlivý na vaše značné schopnosti,” Snape poukázal s zničující poctivostí. “loajalita může se obrátit k nelibosti docela rychle za pravých okolností -- ones onen svět může jistě vymyslet si.”

Hermione, připomenutý Wormtail, mohl dělat nic ale přikyvovat a pamatovat si jen jak hodně ona opovrhovala Snape. Mastný, shnilý, * zlý * zvíře.

“Tak co dělá některého to muset potřebovat mě studovat v kuchyních?” ona říkala s jistým popuzováním. “možná já jsem měl úplně jako malý mír.”

“Od čeho?” Snape zeptal se s odzbrojujícím klidem. “od koho?”

Oči Hermiony byly najednou vřed se slzami unshed, ale ona by nekřičela před Snape. Ona hleděla na něj raději, cítit se rozhořčeně a mrzutě.

“Já znám co vy pokusíte se říkat,” ona říkala ledově. “ale já nejsem zbabělec a já bych někdy nedělal něco -- něco jako to. Já jsem nezaujatý celou tou slávou a slávou a poháním jestliže to znamená zranit mé přátele. A -- a -- Já myslím si, že vy jste hrozní, mučit studenty, kteří jen pokusí se dostat malý klid pryč od každého.”

“Samozřejmě já jsem hrozný. To je v náplni práce že já jsem naprosto hrozný,” Snape odpověděl. “ale já jsem úplně chybný? Myslet na co vy jste dělali celé léto. Myslet na proč vy udržujete úkryt v kuchyních. Pak říci mně že já jsem špatný.”

“Vy jste špatní,” ona říkala chladně, stát nahoru. “nyní jestliže vy omluvíte mě, to je dlouhé podél času já bych měl být v posteli.”

“Dobrá noc, pak,” on říkal, odčerpávat jeho nápoj. “jak pro váš úkol lektvarů, pamatovat si to když to přijde k vaření wildwood odejde, vaření vody bude ničit moc tinktury -- spíše jako zelený čaj.”

To bylo takové divný farewell to to připomínalo Hermionu všech znepokojujících myšlenek a pocity, které spěchaly přes ni jdou přes posledních deset minut. Ona byla najednou příliš polekaná myslet a prchala, ne dokonce zvládat říkat něco rozzlobený v odezvě na Snape je nepříjemné návrhy.

Hermione proběhla ztemnělými koridory školy cítit její srdce bít v její hrudi. Ona jen se zpomalovala, když ona mohla vidět dámu tuku portrét se objeví vpřed.

“B-b-krvavé peklo,” ona říkala v vzdechu. To bylo hrozné, jednoduše hrozně -- a ona by měla věděli to lepší. Snape wasn't důvěryhodný a samozřejmě on by chtěl zničit její den tím, že navrhne, že ona mohla udělat hrozné věci. Prozraďte Harryho! Proč, ona by spíše uřízla její vlastní hůlkovou paži než někdy dělat něco zranit Harryho.

“Co je to?” dáma tuku říkala. Hermione chytila sebe. To by nebylo dobrý nápad kompletně rozdat její tajemství. Tučná dáma byla strašné klepy a poslední věc Hermione potřebovala byl pro lidi vědět, že ona prošla chodby ve středu noci s Harrym-zpronevěření myšlenek.

“Nic,” říkala Hermione. “Um -- kolena včely.”

Portrét se houpal otevřený a Hermione škrábala se do Gryffindor věže. Ona ještě se třásla od šoku a hrůzy, ale na vidět Harryho, Ron, a pár jiný fifth-roky mluvit hlučně blížit se k ohni, ona se uklidnila.

“Oy, Hermione!” Ron volal bouřlivě. “kde vy jste byli? Snažit se vést dům-povstání skřítka, žádná pochybnost.”

Hermione okamžitě se cítila jako věci byl zpět k normální. Ona opravdu potřebovala zastavit úkryt v kuchyních a zůstat ve věži jako každý jinde. Hodně méně naděje, že divné, hrozné myšlenky by vstoupily do ní vést tu cestu -- a hodně méně šance, kterou ona měla se setká s Snape, jeden.

“Já jsem studoval na lektvary, samozřejmě,” ona říkala přepjatě, pocit, který se vrací k jejímu tělu. “hodně praktičtější než kterákoliv vy děláte, Ron --”

To bylo by v pořádku brzy. Samozřejmě to bylo by, protože Hermione byla pyšná, že je přítel Harryho a byla spokojená, že je poznámka pod čárou jestliže to znamenalo, že ona činila dobro. Samozřejmě to byl případ.

Jen jakmile ona přestala třást se.

Konec

~