Věř mi

Lucius hleděl na Severuse s výrazem nevíry, vzteku, smutku.
„Myslel jsem, že všechny obraceče času byly zničeny na Odboru záhad.“
„Byly…“
„Kromě tohoto jednoho, který vlastnil Dumbledore a ty jsi ho po něm zdědil, že?“ pokračuje Lucius vyčítavě.
„Zdědil jsem ten předmět, ale…“
„Jak jsi mi to mohl udělat? Myslel jsem, že jsi můj přítel. Mohl jsem Narcisu zachránit hned ten den, kdy se to stalo.“
„Nemohl, věř mi…“
„Jdu zpátky! Nepokoušej se mě zastavit!“
Severus se konečně vzchopil k souvislejší řeči.
„Luciusi, poslouchej mě! Ten obraceč je rozbitý, do minulosti se s ním neposuneš. Myslíš, že jsem to nezkoušel?“