Ve spárech upíra

Parkuše mě dloubla prstem do žeber.
"... sladké prohry, ale taky kyselá vítězství.
Utečete takhle lovcům upírů, když se proměníte v hejno netopýrů, ale zrovna je období rojení a než se proměníte zpátky, stihnete několikrát oplodnit sami sebe." Smích. "Kdepak proměňování v zimě! To se jen probudíte na jaře okroužkovaní."
Protáhl jsem křídla a vyměnil pohled s vrápem. Zrovna když to začalo být zajímavé, starý upír musel změnit myšlenku.
"Vy toho o rojení ještě moc nevíte. Příští rok budete mrkat na drát."
Pestrák zamrkal už teď, na dveře na schodiště.
"Zato já jsem starej blázen, co se vybavuje s místní omladinou."