Návštěva

Protáhli jsme se otvorem v bubnu schovávajícím otvor ve zdi, poté otvorem ve zdi a pak následovalo schodiště. Přeletěli jsme je a pootevřenými dveřmi se vplížili do tajné komnaty.
Vplížili. Téměř. Dveře vrzly, když se jimi protáhl pořádný chlapák, tedy já.
"Takže se konečně poznáváme, pane doktore Foršunku," řekl shrbený člověk, obrátil se a podivil. "Vy jste taky...?"
"Tam!" kvíkl pestrák. V závěsu za ním jsme přistáli na závěsu.
"Je to pokoj pro návštěvy," zvedl oči ke stropu vrápo.
"To by nebyl skrytý," řekla večerka.
"Co se děje, pane kolego? Proč se neproměníte?" zeptal se shrbený člověk s dlouhými špičáky.