Konec nadějí

Zpětně musím uznat, že to byl blbý nápad jít na vlastní pěst. Nakonec jsem byl rád, že mě Lovci dohnali a vyrazili jsme společně do útoku. Vašek s Nelou a Filip s Mirkem se postarali o "obecenstvo". Na mě tak zbyla klec s bojujícími kožoměnci.

Hned jak jsem vstoupil, poznal jsem ho. Stačil jediný pohled na jeho čumák a já si hned pomyslel, že bude všechno jako dřív. Zase se budeme smát maličkostem a budeme si nejlepšími kamarády. Tak jak by to mělo být.

Pak se otočil a všechny mé naděje pohasly. Ten pohled plný nenávisti mě bude navždy strašit.