Probuzení

Katka procitla uprostřed noci.
Klid rušila jen auta z dálky.
Tiché volání.
Tiché volání o pomoc.
Možná se jí to jen zdálo, ale ...
Popadla baterku a opatrně vyrazila za zvukem.
Nešla víc jak pět minut a volání, už předtím tiché, zmizelo.
Vlastně tu neměly být, spát mimo tábořiště a tak vyrazila zpět.
Teď už si raději jen sem tam blikla.
***
"Kačko, vstávej", budila ji Kristýnka, "Stavil se tu brácha, polezou na Mlátičku a ..."
Nechtělo se jí, lézt ven a mluvit o procházce.
"...možná i jinde na Obětní skále."
Teprve potom si vzpomněla na sen a našla malou, stříbrnou minci.
Poděkování.