Toho podvečera dorazili ke starému rybníku lidé. Chovali se hlučně, vůbec si nevšimli, jak příroda v jejich přítomnosti utichla. Písně jim nazpíval jakýsi nepříjemný mechanický hlas, zpěv ptáků je nezajímal.
Ledňáčci seděli na větví vrby, a kdyby to uměli, jistojistě by se mračili. Společnost jim dělal kos, přespolní návštěvník, který se objevil spolu s lidmi.
"Co to dělají?" tázala se Maminka.
"Nejsem si jist, zda je to pilnik, nebo táborák," zapěl kos.
Chvíli znalecky pozoroval. Když vyšlehly první plameny, pokýval.
"Táborák je to. Ale běžně se na něm připravuje jídlo. Té věci v ohni moc nerozumím."
Ledňáčkové nechápavě zavrtěli hlavami.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezké.
Profesor
:-)
Já děkuji.
Nathanel
Já děkuji.
To je tak strašně mile
Carmen
To je tak strašně mile napsané :)