Doplňuji téma č. 10: Dál, než jsme chtěli.
Co mám sama, tobě dám.
Mám já divé vlasy.
A na nich si ustýlám.
Ustel ty si taky.
Prameny Šumavy vysychají,, řekl mi hejkal.
"To určitě dokážu!" Markéta nadšením vibruje. "Jen potřebuju víc moci."
Měřím si ji, zázračné dítě prolétávající kouzly, jejichž složitost ani nezná.
Nejsem si jistá - ale nechci ji zklamat.
A nechci, aby viděla následky mého čarování.
Podávám jí hůl a její oči zazáří. Zkušenou rukou vysypává kruh, vybírá byliny.
Závan její magie je silný jak vichřice, jak ptačí hejno.
Nejprve moc z hole čerpá jako klidnou řeku. Náhle zpanikaří, přehrada se protrhne, magie ji zaplavuje a ona se ztrácí. Vítr zaduje zuřivým poryvem.
Nadechuji se. Přímým řezem čiré síly přerušuji její zakletí - následky vem čert.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je tedy síla.
mila_jj
To je tedy síla.
Uf. Tak to je parádní kousek.
Tora
Uf. Tak to je parádní kousek. Ale u tebe už fakt těžko hledám slova, abych se v nadšení neopakovala.