Přátelské škádlení

„Netušil jsem, že něco takového umíš,“ pronesl Azirafal ve chvíli líného ticha po večeři.
„O čem to mluvíš?“
„Přece o tom výletu do prázdna.“
„To není nic těžkého, zvládl bys to taky, chce to jen představivost.“
„Takže nás tam můžeš vzít znovu?“
„Proč bys chtěl navštívit prázdnotu? Vždyť tam nic není,“ nechápal Crowley.
„Právě proto.“
Crowley pozvedl obočí a čekal.
Azirafal si odkašlal a trochu si povolil límec.
Crowley se napil vína, utřel si rty ubrouskem a složil ruce na břiše.
Azirafal se začal potit. Napil se moc rychle, zakuckal se a kapka mu stekla po bradě.
Crowley se usmál.