Jiný příběh

Opustila svoji zemi. Prolila krev své krve a okradla svůj lid. Pro co vlastně? Zlaté vlasy jako moře za úsvitu? Hlas jako brnkání strun? Ruce jemné jako ozvěna mechu?
Její synové voní ztracenou domovinou. Jejich vlasy jsou jako koňské žíně, jejich jazyk se ohýbá starou řečí, jejich ruce ji hladí, když tiše pláče na zápraží cizího domu v cizí krajině.
Nedokáže je zabít. Jsou její, jsou svoji. A jednou je zachvátí stejná nemoc srdce. Zahoří nenávistí. Zalkají nad samotou matky a sobectvím otce. Povstanou proti pozlacenému tyranovi. Šílenstvím vykoupí zradu.
Médea a její děti usednou na trůn z Iásónovy krve.