Přešlapovali jsme na rozdělovací třídě a já v rukou očekáváním drtil baterku. Vřelo to ve mně jako před noční bojovkou na táboře, ale tohle bylo jiné… vědomí, že přijde násilí...
„Kája je viděl, byl to žlutokošiláč, kluk s červenou čepicí, zrzek a ještě dva. Vzali to tudy,“ Riko ukázal rozhodně přes křivé střechy směrem k Cibuli, tedy věži se špičkou v jejím tvaru.
S druhým nejstarším chlapcem si nás rozdělili do dvou skupin: „Zpráskáme je jako psy,“ zaveleli, a potom jsme se rozběhli se zaťatými pěstmi dlážděnou ulicí dolů k Přístavní. Čekal mě první hon na cizáky uvnitř naší čtvrti...
„A tati, viď že je Vontové nakonec nechytili?“ „Inu to si budeš muset počkat, na další vyprávění. A teď běž ven, a užívej si, že už neprší,“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pokud se jako v tomto případě
sos
Výborně napínavě napsané!
Aries
Výborně napínavě napsané!
to se mi líbí, takový střípek
Arenga
to se mi líbí, takový střípek z druhé strany
Ha! A mají to, Šípáci (stejně
Esclarte
Ha! A mají to, Šípáci (stejně zdrhnou podzemní chodbou).
Já se těm Vontům nedivím, že
Tora
Já se těm Vontům nedivím, že jim lezli krkem :)