Tohle

Tichou halí neproniknutelná bublina hořkosti, zatvrzelosti a lhostejnosti. Jen k lidem. Ke kolegům, k poškozeným, k podezřelým, obviněným... Ke mně. Ne k případům, to nikdy. Během dvou dnů, co s ní pracuji, se vždycky do vyšetřování ponořila. Ukazuje, vysvětluje, dedukuje a nutí mě dělat totéž. Učí mě celkem ochotně.
Ale všechny případy za ty dva dny, ať už jsou to ty, co měla dávno na stole, nebo nové, ji nechávají chladnou. Je jako stroj, bez emocí. Ať už se děje cokoliv, nehne brvou. Neumím si to vysvětlit. Není stará, není tady tak dlouho, aby z ní tahle práce udělala tohle.