"Filipe, mám pocit, že ti nedokážu věřit." Plachému v přítmí vyvolávací místnosti nebylo vidět do obličeje, ale zněl zraněně.
"Můžeš mi věřit, Martine." Odpověděl Marvan naprosto vážně, nebyl zvyklý na Plachého projevujícího city.
"Řekneš mi někdy, co jsi zač? Odkud jsi?" Zeptal se Plachý na rovinu.
Zasloužil si pravdu o Marvanovi, ale Marvan mu ji nemohl říct, nevěděl, jak.
Vypáčil z Martinových prstů fotku a pak ho vzal za ruce.
"Všechno ti jednou řeknu, slibuju." Povzbudivě stiskl Plachému dlaně.
"No dobře, mladej." Nechal se obměkčit a věnoval Marvanovi rozpačitý úsměv.
Ani jeden z nich ten rozhovor v dalších dnech nezmínil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit