Smutné rybaření

Seděla jsem na kameni u řeky a pozorovala bratra s jeho kamarády, jakou mají radost z jejich úlovku
,,Stoupněte si támhle k tomu stromu, vyfotíme se. Anno, vyfotíš nás?"
Byla to hrůza, sumec měl prořízlou pusu od háčku. Přišlo mi, že je tak napůl mrtvý.
,,Řekněte sýr."
,,Sýýýýr."
,,Teda to je největší úlovek sezóny."
,,144 centimetrů a 22 kilogramů."
,,Paráda!"
Kluci si začli gratulovat a plácali se po ramenou. Nejsem žádná přehnaná ochránkyně zvířat, sama jím maso. Ale koukat se na tu rybu, jak z donucení pózuje na fotce, polomrtvá, s prořízlým rtem od háčku. Zkrátka mi nějak nebylo radostně.