Právě včas

Peřina se pohnula. Zpod záhybů pomuchlané přikrývky vykoukl palec deroucí se z pruhované ponožky. Prsty se chvíli neochotně smiřovaly se studeným vzduchem vně svého bezpečného útočiště, až se po chvíli obě nohy pomalu spustily k zemi. Dlouhé nohavice letního pyžama z fialového saténu chladně zašustily.
Je hluboká noc, kam se asi spáč vydal? Měsíční paprsek se dotkl jeho tváře. Oči má otevřené, ale v tom výrazu je cosi zvláštního...ani náznak cílevědomosti, přítomnosti, bdělosti ani co by se za nehet vešlo...
Krok. Druhý. Třetí. Doplul ke dveřím balkónu. Jsou otevřené.
Mladík po flámu vidí svého bratra na parapetu.
"Probuď se!!!"