Nebyl královské krve.
Vedl řemeslníky na dvoře nejmoudřejšího z králů.
Očekávalo se, že bude mlčet a makat.
Ale on nemohl.
Nemohl zazdít vchod do chrámu, který ještě voněl novotou, jen aby jeho pán mohl další ze své sbírky manželek postavit sídlo.
Promluvil.
Pak musel utéct.
S Božím zaslíbením, že jeho hlava ponese korunu.
Vrátil se a znovu promluvil, když se k moci dostal nový král.
I tentokrát jeho žádost - o zrušení nucených prací - padla na hluché uši.
Vzbouřil se.
Deset kmenů vzal s sebou.
Místo Boha jim udělal ne jedno zlaté tele, ale dva zlaté býky.
Sever proti Jihu.
Navždycky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tehle příběh si ani
Erendis
Tehle příběh si ani nepamatuji.
Pěkné.
Je to příběh odtržení
Owlicious
Je to příběh odtržení Severního království, respektive příběh jeho prvního krále Jarobeáma. A je poměrně málo známý, na to, jak je zajímavý.
Přišlo mi vždycky hrozně
Lee
Přišlo mi vždycky hrozně smutné, jak to při tom přebírání trůnu začínalo ušlechtile a rozumně a skončilo vždycky znovu u modloslužby. Díky, že jsi vytáhla tenhle dost neznámý příběh.