Vzteklá Yennefer, létající Marigold i přemnozí efektové

"Myslel jsem, že jste se usadili," řekl Marigold a rozvalil se na posteli rovnou do hromady čistého, pečlivě složeného prádla.
"Tohle bych nedělal."
"A proč ne?" rozmarně se zeptal Marigold a pohlédl ke dveřím do vedlejšího pokoje.
"Ale doprdele," hlesl.
Ve dveřích stála Yennefer a z fialkových očí jí sršely blesky.
Marigold vyletěl málem až ke stropu. Další let mu zaručila Yennefer a od přistání v jezírku za domem ho zachránil až Geralt.
Yennefer odkráčela do svého pokoje a za ní odpluly i všechny její věci.
"Pročs mi neřekl, že to je její?"
"Neptal ses."
Marigold si ublíženě masíroval naraženou kostrč - trámy - a pak opatrně usedl do křesla.
"Tak, proč to stěhování?"
Geralt balil oblečení do truhlic, knihy do balíků a své zaklínačské propriety všude možně a přitom bručel o lidech, hluku, návštěvách, večírcích, zápachu, davech a nedostatku zakázek.
"Takže pojedete na jih? Mezi ty burany? To ti to minule nestačilo?"
"Raději budu snášet burany než tohle," zavrčel Gerald a hodil po Marigoldovi leták typu 'hledáme zaklínače'.
Jenže tenhle měl kromě informací o obludě a odměně dole v pravém rohu inzerát na zateplené spodky. V levém byl drobný text:
'Zde může být vaše reklama'
Marigold papír chvíli otáčel sem a tam.
"Nějak tomu nerozumím. Nepřišli ti ty spodky nebo ti měli otisknout inzerát a neudělali to?"

Marigold nakonec v tom jezírku skončil.