Bezcitný velikán

Zavřel dveře svého pokoje,
tolik plakal a vše si těžce nesl a dost to prožíval.

Byl to ale tak velký muž. Oči všech směřovaly k němu,
na jeho velikost, a tváře poďobané od neštovic by si nikdo nevšiml.

Taková dokonalá tvář, tvář veškerého živého.

A on se tak hroutil, že je toho na něj moc.

Vlastně každý den rozhoduje o tom,
kdo to dneska odnese,kdo byl příliš nepohodlný,
nebo se mu radši vůbec ani nelíbil.

A kolik krve se třelo o zdi Kremlu.
Tolik nevinných lidí ztratilo život
za slzami tohoto slabého velikána.

Který Sovětský svaz táhl na vrchol.