Cestářská

Jde někdy člověk přímou cestou k cíli,
jde s písní na rtech, svižně, bez ustání.
A pak je pozdě zjistit, jak se celou dobu mýlil
a že ten cíl mu štěstí neuchrání.

A jindy se zas člověk místo cesty motá,
klopýtá, plácá, vrací se a začne znova
a přesto všechno raduje se ze života,
aniž by k tomu potřeboval cíl či slova.

Jsou lidé, co raději křižovatku minou
a pak zas ti co se nerozhlíží a vkročí.
Jsou ti, co místo svojí cesty závidí tu jinou
a jenom k cizím cestám stáčejí své oči.

Má cesta, to je chvíli nahoru, pak dolů,
však budu ráda když projdeme ji spolu.