II.

Psala jsem sonet - dvacet let je tomu,
když po nocích jsem nad učením bděla
a chystala se k životnímu zlomu,
co „sonet" vlastně je, jsem nevěděla:
že slovo sonet malou píseň značí,
a malá píseň má-li melodii,
ne o novost, jen o tradici kráčí;
až dodnes ony verše v písni žijí.
Tvůj kumpán Francesco, pln vášní, snů a chtíče,
mě tenkrát ponoukal a pudil k dílu,
prý zdám se mu jak Laura, ne-li Beatrice;
tak viděl ve mně zápal, vzdor a sílu.
Však dnes, že mám už k matronovství sklony,
došlo i na tebe, Thespide od Avony.