Per ardua ad astra

Jako dítě měl z výšek panickou hrůzu. Na rozdíl od jiných batolat si vůbec neužíval tátovo vyhazování do vzduchu a předvádění „splašeného éra“. Když měl na hodině plavání skočit do bazénu z třímetrového můstku, dostal takovou závrať, že z toho prkna prostě spadnul. 

Přesto se v jednadvaceti letech stal poručíkem Královského letectva. 

Všechno odstartoval zlomyslný žertík. Když mu k patnáctým narozeninám spolužáci koupili rogalo, mohli se potrhat smíchy. Jenomže Severus dobře rozuměl fyzice, těmhle mechanickým konstrukcím důvěřoval a aerodynamika ho fascinovala. 

První klouzavý let z nevelkého kopce v něm probudil lásku k pilotování. 

Dokud měl stroj pod kontrolou, strach necítil.