Projev zoufalství – aneb když inspirace nepřichází, rozhlédni se kolem sebe
Tenhle je vpravo moc vysoký.
Tenhle zas vlevo moc malý.
Tenhle celý příliš úzký.
Další je vlevo moc vykouslý, jiný celý moc drobný, ještě další je naopak příliš široký.
S nespokojeným výrazem dívka přejíždí pohledem nahoru a dolů, tam a zase zpátky.
Malý, úzký, úzký, široký, velký, příliš špičatý, moc malý, úzký, málo vykouslý.
Dívka dál všechny zkoumá pohledem a stále se tváří nespokojeně.
Široký, úzký, příliš symetrický, široký, moc špičatý.
Najednou dívce zazáří oči. Ano, to musí být on!
Když selžou barvy, zbude ještě tvar.
Dílek perfektně zapadne na své místo a poslední díra ve spodní třetině puzzle zmizí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit