Kino sice promítalo až od tří, ale pokladnu musela otevřít v poledne. Naštěstí se vybavila knihou, snad by se měla naučit plést jako kolegyně Kuchařová, zásobila svou početnou rodinu teplými svetry.
Pokladní rozbalila úhledné ruličky drobných a nakrmila jimi pokladnu. Roztáhla závěsy, ale neotevřela okénko a šla si udělat kafe. Nečekala, že by ji brzo obtěžoval zájemce o film, dávaly nějakou rytířinu, na ty není nikdy vyprodáno, a zvláště ne na třetí.
V nejlepším ji vyrušilo klepání.
"Dobrý den, vzala bych si pět lístků na třetí." požadovala dívčina dlouhých vlasů a kulatých brýlí, typická studentka filozofie, u těchto typů ji jemná výstřednost málokdy překvapila, spíše ji očekávala.
Odtrhla lístky, vyměnila je za peníze a uložila drobné. Když zavírala okénko, zaslechla mumlání.
"Sbohem můj prázdninový fonde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pokladní se v práci moc
Killman
Pokladní se v práci moc nenadře...