I mlátičky mají své sny

Rozhlédl se po nadšených tvářích svých podporovatelů. Už jen jediný krok ho dělí od jeho snu. Stát se prezidentem, dělat změny. Ulehčit život lidem jako on.
Začínal v karavanu, máma dělala, co mohla, ale striptýzem se člověk nemůže živit věčně. Táta šel pro cigára a už se nikdy nevrátil. Byl osamělý, předurčený k bídě a pomalému uhnívání. Jednoho dne, když okusoval sádrokarton, si umínil, že bude lepší.
Projev jeho protikandidátky byl zdrcující. Všichni od něj odcházeli, obraceli se ke světlým zítřkům. Zatlačil slzu a pokusil se zachránit, co se dalo. Tentokrát to musí fungovat.
„Já jsem mlátička, tududududůdů, volte mě!“