Na východě

Psí stopy ve sněhu nebyly nic zvláštního. Jedni je používali pro vše možné, druzí je chytali a dávali na ně výbušniny. Pes se vždy vrátí k pánovi. Do nepřátelského tábora. Vyčenichá stopu i na východní frontě.
Jenže najít stopu do toho správného domova, to už bylo horší.
Většinou nepotřebné - psi umírali jako lidé, jako koně, jako vše.
Ale občas se nějaký odolný pes s notnou dávkou štěstí našel.
Kam ho vrátit? Lidé, co ho vzali, často padli, co se psem...
U Baryka původního majitele našli.
Přesto byl překvapen, když se ke konci války objevili Němci - a vrátili mu jeho bernardýna.