Večerní rozhovor

Dobrý večer, můj bratře, jak se cítíš? Zdáš se být skleslý.
Jsem šťastný. Jen se mi stýská.
Všiml jsem si, příteli. Pomoci ti však nedovedu. Mohu jen naslouchat.
Bratře Jene, otče, potřebuji se vyzpovídat... Příliš se bojím, abych nezneuctil roucho, které jsem přijal.
Rád posloužím, můj bratře. Chápu tvou úzkost, avšak pamatuj, není dobrým rádcem. I nejsi-li si jist časem, který ti zbývá, musíš stále hledět kupředu.
Jenomže já chyboval.
Dáváš si za vinu mnohé.
Přiznávám. To však, že jsem neoblékl ocelovou košili nikoli. Má mnišská kutna je mi milejší. Ocel oblékl můj syn, a proto zemřel. Já chci žít.