Já mám nejradši tenhle, v podstatě úplně nedějový drabble. Snad se novým čtenářům bude taky líbit. :) Napsala jsem ho na téma "Kvetoucí korál."
Azurově modré nebe, rozvířená vodní hladina. Nad ní zuří bouře. Hromy a blesky přináší zkázu. Krvavý déšť neustává. Těžké kapky se rozplývají v kruzích, moře má barvu staletého dubu.
Hlouběji se nachází zelenomodrý třpyt šupin. Myriády drobounkých životů, tlamičky chňapají po černých chaluhách vlasů. Bublinky rybího dechu se dotýkají chladnoucí tváře.
Mořské dno odkrývá tisícileté sousoší. Vyřezávaný rubínový filigrán, mozaika na skalním masivu. Na něm se tyčí stovky mávajících rukou s rozevřenými dlaněmi, vlnících se jako pableskující záře cizího slunce. Květiny neobjevených zahrad. Život, vyrůstající ze života.
Oči námořníka zšednou jako hra světel. Božská nádhera. Zemřít znamená objevit nový svět.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit