Čvacht, čvacht, čvacht
Jdeš co noha nohu mine. Brodíš se, čvachtáš, ploužíš se. Ořeš za sebou brázdu. Cesta neubývá.
Cesta.
Kdyby tu tak byla.
Hledat cestu je naprosto zbytečné. Po jejích zbytcích se chodí často ještě hůř, a když se ti ztratí pod nánosy bahna, upadneš do ještě větší deprese.
Chmury.
Zápolíš s bahnem, spíš v bahně, jíš bahno.
Někdy... pozoruješ. Tvé tělo bojuje o další krok a mezitím se v hlavě točí kolečka...
Ruiny. Zbytky. K ničemu.
Dva placaté kusy dřeva. Řemínky?
Večerní práce s nožem, krade spánek.
Přišlo ráno.
Racek obul šlapačky.
Plesk, plesk, plesk.
A rozběhl se.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak tohle se mi líbí.
Terda
Tak tohle se mi líbí.
Díky :)
Tess
Díky :)
Skvělý nápad a pěkné podání.
Rya
Skvělý nápad a pěkné podání. (já bych tedy zaplula na dno bez boje, ale tu urputnou vytrvalost obdivuji :-))