Za hranicemi všedních dnů

„Nikdy bych do Arthura neřekla, že bude tak pozorný a přinese květiny,“ Molly se spokojeně usmála nad krásnými růžemi. „A co všechno ví o mudlech,“ žasla.
Zpočátku, poté, co u jejich domu zastavila jezdící krabice … vlastně auto, znervózněla. Nepůsobilo příliš důvěryhodně. I bratři měli vůči stroji námitky.
Ale dodala si odvahu a nelitovala. Byla překvapena, jak je uvnitř komfortně zařízeno. I když Arthur se zmínil, že ne všechna auta mají lůžkovou secesní úpravu. Každopádně ještě nikdy nepopíjela čaj o páté mezi oblaky.
To, že dvojčata oprávněně pochybovala o „krabici“, si raději nepřipouštěla. Vždyť se tomu druhému létajícímu stroji včas vyhnuli.