Loučení

Zdrceně klesla na židli… Konec nadějím, konec všemu.
Co mohla učinit jiného, než popřát mu štěstí v jeho zámořské kariéře? Přála mu úspěch upřímně, z celého srdce. Jeho blaho pro ni vždy stálo na prvním místě.
Neodvážila se ani naznačit, co k němu cítí, jak strašně ho miluje, že bez něj její život ztrácí smysl.
Až o samotě dovolila dát svému žalu volný průchod.
Vtom vrzly dveře. Nemohla uvěřit svým očím.
Vyskočila ze židle.
On!
Vrátil se. Pochopil, kde je jeho pravé místo.
Dojatá autorka si otřela tvář zmáčenou slzami, dopsala KONEC a rozechvěle vytočila poslední list z psacího stroje.