Plno

Apa Ejó, učedník ctihodného Antonia, byl asi nejzbožnějším z celé lávry. Nebylo divu, že byl jednoho dne vytržen z těla a vzat do nebe. Mniši tři dny chodili po špičkách kolem jeho nehybného těla a mumlali si nanejvíše slova žalmů. Třetího dne se navrátil. Vyskočil a utíkal k městu: „Římané, tady jsem, jsem křesťan, chci umučit!“
Nedaleko byl zastaven. „Co křičíš? Apa Antonios právě zemřel.“
„A do prdele,“ ulevil si Ejó. Na káravé pohledy bratří odpověděl: „V nebi jsem viděl židle, na kterých sedí spravedliví, a ona tam už byla volná jen jediná – a teď, teď už je všechno obsazené!“
("Ejó" je koptsky "oslík" . Pokusila jsem se vytvořit egyptskou nápodobu františkánského bratra Ginepra.)