Tatínkovi se pletou slova

„To sedí,“ hlesne hlína unaveně, „v tomhle horku.“
„Tatínku,“ pípne Apolo, „je docela chladno.“
„Dej si pivo, fotře,“ sykne Sikar, „nejsi na tom dobře! Sláva, skoro rým!“
„Táto,“ je s ním z potomstva nejdéle Linkva, „asi jsi zase popletl slovíčko: terno není parno!“
„Nepodceňujme otce svého,“ tápe Thea, „největší ternař byl dle Písma Abrahám, a stejně neuchránil Sodomu a Gomoru od výhně!“
„Ta-ty,“ chce do náruče Viktorka.
„Popletl,“ bere ji do náruče Filcin, „protože vůbec netuším, co je terno!“
„Jak bychom ti to...“ dumají.
„Vy jste mé poklady!“ řekne popleta náhle.
„Tvým největším životním ternem,“ uzavře tápání choť, „jsem já!“