Pocahontas mám moc ráda, českou i originální verzi. V praxi by to zřejmě vypadalo tak, že bych nechala anglický název s českým textem, připadá mi, že tu píseň vystihuje víc než originál.
Pozoroval cizinku obezřetně. Měla v sobě něco podmanivého. Divoška, indiánka. Nepřítel. A přece…
Nezvyklý pocit v hrudi mu připomněl, že sem nepatří. Guvernér by měl odjet, s celou posádkou. Nemají právo zasahovat těm lidem do jejich životů, cítil to.
„Naslouchej větru,“ řekla sladce. „Povede tě.“
„Nic neslyším,“ odvětil.
„Tak mě vezmi za ruku.“
Ocitl se ve víru barev, kroužily kolem něho. Zaplavily ho emoce, které dosud neznal. S ní bylo všechno jiné. Vítr si jemně pohrával s jejími vlasy, čechral je, nadnášel, leskly se na slunci. Nemohl se na tu krásu vynadívat. Jenže pak...
„Bubny,“ vydechla tiše. „Měla bych jít.“
Přiznávám, že John Smith nebyl můj favorit, já měla ráda Thomase, to mladý ucho, co se moc nepředvedlo. Byl mi hrozně sympatickej ;-)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, Pocahontas! Krásně
Carmen
Jé, Pocahontas! Krásně drabble. Tu píseň mám taky moc ráda :)
Když jsem viděla to téma,
Leonyda Styron
Když jsem viděla to téma, hned se mi vybavila...
Jdu si to pustit, jsem zase
Kleio
Jdu si to pustit, jsem zase správně unešená!
Krásně napsané! Já ho taky
Tenny
Krásně napsané! Já ho taky nemusím, hlavně když jsem si pak přečetla jako to bylo ve skutečnosti. :/