Den 49/ I

Clařin první pracovní den v Bradavicích za moc nestál. Kolegové ji častovali nedůvěřivými pohledy, studenti zvyklí na profesora Křiklana k ní přistupovali opatrněji než k nebezpečnému vetřelci a žáci prvního ročníku se před ní třásli jako osika. Nechápala proč.
„Když si pod kotlíkem nezapálíte oheň, těžko v něm uvaříte nějaký lektvar,“ poznamenala k nebelvírskému chlapci s rozježenými černými vlasy. Pak se zamyslela. „Neznáme se odněkud?“
„Tobias, teto Claro.“
Clara zrudla. Setkání s dětmi svých sester v poslední době poněkud zanedbávala. Výzkum, získávání prestižních ocenění...
Mávnutím zapálila hořák pod jeho kotlíkem a upravila plamen na ideální výšku.
„Hodně štěstí, pane Pottere.“