Branka se se skřípáním otevřela, do zahrady vstoupil muž. Z toho odporného zvuku mu naskočila husí kůže. Zahrada byla zarostlá nálety a kdejakým plevelem, stromy zplaněné, s větvemi pokroucenými stářím. Všechno zanedbané, bez užitku. Vzduch páchl zetlelým listím. Raději rychle odešel.
Po chvíli branka znovu vrzla, do zahrady se protáhl malý klučina. Vzrušením mu naskočila husí kůže. Zelené příšeří staletých stromů porostlých liánami ho lákalo k dobrodružství. Zdálo se mu, že v křoví zasvítily oranžové tygří oči. Z hloubi zahrady zaslechl dunění tam-tamů. Zarostlá cestička ho možná dovede k ukrytému pokladu. Vzduch zavoněl kouzlem. Přál si, aby nikdy nemusel odejít.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No jo, úhel pohledu. Úplně z
Aveva
Přesně.
kytka
Přesně.
Bohužel jsem si při psaní uvědomila, že jsem se ocitla na druhém břehu a svým dětem bych vstup do takové (cizí)opuštěné zahrady přísně zapověděla.
Ach ano, Zahrada!
Danae
Pravda pravďoucí. Díky.
kytka
Pravda pravďoucí. Díky.
Skvělé. Úplně vidím ty
Aplír
Skvělé. Úplně vidím ty ilustrace od Čecha.
To je úžasná zahrada. Takovou
Esclarte
To je úžasná zahrada. Takovou jsem si v dětství přála taky najít, a vlastně bych chtěla pořád.
Viď?! Taková zahrada byla můj
kytka
Viď?! Taková zahrada byla můj dětský sen!
To je až dojemný.
Aries
To je až dojemný.
Fakt? Díky!
kytka
Fakt? Díky!