Varování: jeden vulgarismus.
Jako obvykle poslední drabble je vždycky něčím zvláštní. Tentokrát dává ochutnat z budoucnosti hrdinů, protože se odehrává, jak název napovídá, mnoho let po ostatních drabble, s výjimkou Zásilky.
„Není támhleto ten roh, kde jsme se poprvé potkali?“ ukázal Gabriel.
„Jo, to bude on,“ přikývla Evangeline. „Vypadal jsi tehdy, že si cvrnkneš do kalhot.“
„Snažil se mě oloupit ghúl,“ urazil se naoko. „Ty ses taky měla vidět, o půl hlavy menší, ale seřvala jsi mě jako malého kluka.“
„A ty jsi mi začal vykat a děkovat mi za záchranu života, jako bych tě vytáhla z hnízda upírů. Víš, že to bylo poprvé, co mi člověk vykal?“
„Můžeme se k tomu vrátit, jestli chcete, slečno Robichaudová.“
„Moc mě neserte, pane Kalmbach, nebo si dneska platíte v Nočním dravci pití sám.“
Děkuji všem za komentáře, i když jsem nestíhala moc odpovídat. Letošní ročník jsem psala tak mimochodem, protože se v osobním životě děla taková spousta věcí, že jsem byla myšlenkami obvykle někde úplně jinde. I tak jsem poprvé vyvedla na světlo Gabriela a Evangeline a doufám, že zaujali...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Úplně je vidím. Ti dva jsou
Eillen
Úplně je vidím. Ti dva jsou prostě prototyp nejlepších přátel.
Doufám, že to nebude naposled, co o nich napíšeš nějaký ten střípek. :-)
Děkuji :) Pořád se
Lomeril
Děkuji :) Pořád se nevyjádřili, jestli se mezi nimi stane něco romanticky, i když bych řekla, že spíš ne. Ale považuji je za spřízněné duše.
A doufám, že o nich napíšu víc než jen střípky :)
Ať se daří, rád si zase někde
Killman
Ať se daří, rád si zase někde něco počtu.
Děkuji, budu se snažit, aby
Lomeril
Děkuji, budu se snažit, aby bylo co :)