Vraspírova prosba

Ve školním depozitáři vládla tma, jeho správce však procházel uličkami bez jediného zaškobrtnutí. Vyhnul se kostlivé paži natažené přes uličku.
Kdyby vás tak ty hnáty někdy bolely, pomyslel si, když se shýbal. Byl unavený, ale na rozmary sbírek již zvyklý.
Na co si však dosud nezvykl byla náhlá zjevení se muže v kápi. Dnes bylo o to překvapivější, že se objevil ve společnosti Jaroslava L.
"Rád tě znovu vidím, Danieli," řekl muž v kápi.
"Vraspíre," kývl na pozdrav Daniel. "Já též."

"Potřeboval bych pomoci," začal Vraspír. "Bude to nepříjemná práce a v tunelech se dostaneme mnohem dál, než jsme chtěli."