Vraspír tu už dlouho nebyl, že?
Ve školním depozitáři vládla tma, jeho správce však procházel uličkami bez jediného zaškobrtnutí. Vyhnul se kostlivé paži natažené přes uličku.
Kdyby vás tak ty hnáty někdy bolely, pomyslel si, když se shýbal. Byl unavený, ale na rozmary sbírek již zvyklý.
Na co si však dosud nezvykl byla náhlá zjevení se muže v kápi. Dnes bylo o to překvapivější, že se objevil ve společnosti Jaroslava L.
"Rád tě znovu vidím, Danieli," řekl muž v kápi.
"Vraspíre," kývl na pozdrav Daniel. "Já též."
"Potřeboval bych pomoci," začal Vraspír. "Bude to nepříjemná práce a v tunelech se dostaneme mnohem dál, než jsme chtěli."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pevně doufám, že se zde
ef77
Pevně doufám, že se zde rýsuje něco na pokračování!
Děkuji, ef77.:-)
Profesor
Budou-li dobrá témata, bude pokračování.;-)
Kostlivé paže :-)
Peggy
Kostlivé paže :-)
Aj, tunely... to bude napínavé!
Děkuji, Peggy.
Profesor
Nemělo být, leč bude.