Dluhy se platí!

Byl to příjemný večer. Když se kolem rozezněl zvuk střelných zbraní, večer začal být navíc zajímavý. Pohodlně se usadil v křesle, zavřel oči a naslouchal lahodné hudbě kulometné palby a odrážejících se kulek s příměsí správně vyděšeného křiku.
Jeho nezasáhnou - je nevinným přihlížejícím.
Vstal. Pohlédl na své nohy. Skze ně viděl zbytky starožitného křesla, v němž seděl a obíral své přátele pomocí nejrůznějších fíglů a podvodů.
“Ne,” vykřikl neslyšně.
To nepřipustí! O tolik žádné své přátele už dlouho neobral! Rozvážně ulehl do svého těla a snažil se ho kopírovat co nejvěrněji. Pomalu pohnul zesnulými údy a usmál se zmrtvělým obličejem...